Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd se musí se světelným znečištěním v Evropě a v USA potýkat až 99 procent obyvatel. Celosvětově navíc každým rokem světelné znečištění narůstá o dvě procenta až šest procent. Vědci tvrdí, že to do nekonečna nepůjde. „Jinak se to, co dnes zažíváme ve městech, přesune na venkov, a znečištění z venkova zase do vysokých hor,“ uvedl Suchan.

„Mléčnou dráhu už uvidíte jen na umělých vizualizacích,“ potvrdil rozšíření světelného smogu senátor Jiří Dušek (za ANO), jenž je ředitelem hvězdárny v Brně. V Senátu uspořádal seminář, kde odborníci hovořili o nebezpečí tohoto jevu.

„Velké šelmy mají horší podmínky pro lov své kořisti,“ uvedl zoolog Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku. Přesvícené sjezdovky podle něj škodí i dalším zvířatům při lovu. Hmyz ve velkém hyne u zdrojů světla, ale světloplaší živočichové nemají dost potravy. Někdy více světla nepomáhá ani k bezpečnosti lidí. „Lidské oko nemá šanci vnímat, co je kolem osvětleného pruhu sjezdovky. Riziko úrazu stoupá, protože lyžař netuší, že vedle extrémně nasvícené plochy je les nebo skála,“ míní Flousek.

Plýtvání energií

Noční svícení se prodraží. Podle Suchana to potvrzují družicové snímky. „Jenom nad Českou republikou se ročně vysvítí světlo za dvě miliardy korun. Nejenže je to plýtvání energií, také to přispívá ke skleníkovým plynům, a navíc to musíme zaplatit,“ konstatoval Suchan.

„Nikdo nepožaduje zhasnout, ale potřebujeme svítit účelně,“ prohlásil astronom Suchan. Světelné instalace by proto podle něj měl řešit stavební zákon, čímž by se světelné znečištění omezilo. Podle náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže právě s těmito opatřeními chystaný stavební zákon již počítá. Jen zákony a normy ovšem podle odborníků situaci nevyřeší. „Jestli chceme s veřejným osvětlením něco dělat, tak musíme přesvědčit lidi, že je to pro ně problém,“ řekl Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí.