Ve Světlé by se za tři měsíce mělo začít vyrábět

Obnova výroby skla ve Světlé nad Sázavou bude pravděpodobně opětovně spojena se jménem Martina Faita – sklářského manažera, designéra a podnikatele. Do sklárny, kterou velmi dobře zná, neboť v ní prožil dlouhá léta svého profesního života, by se měl opět vrátit. Tentokrát coby pravá ruka nového majitele, Lubora Červy, který podnik koupil.

Jsou uvedená slova – s největší pravděpodobností a měl by – namístě?

Zatím ano. Není to vůbec jednoduché rozhodování. Na jedné straně mám svůj vlastní privátní business, kterému se věnuji a který mě stál nemalé úsilí a čas, na straně druhé cítím ke sklárně ve Světlé a lidem, kteří v ní pracovali, přece jen jakýsi závazek. V každém případě se asi budu muset rozhodnout rychle.

Deník získal informace, že Lubor Červa je jen nastrčenou figurou a podnik kupuje pro vás a pro další manažery, kteří v minulosti ve Světlé působili.

Ano, tak to bylo napsáno, ale to je nesmysl. Pan Červa koupil sklárnu za své peníze a jen pro sebe.

Obáváte se, že vás lidé ve Světlé budou spojovat s pádem sklárny?

Těžko říct. Když jsem přijal nabídku vedení tehdejšího holdingu a stal se ve Světlé výkonným ředitelem, věděl jsem, že toto angažmá bude provázeno obtížemi a problémy. Čísla už tehdy nebyla nikterak příznivá a bylo zřejmé, že podnik se bude potýkat s problémy.

Co bylo vaším úkolem?

Připravit a uskutečnit zejména restrukturalizační program, zvednout výkony na linkách, zefektivnit výrobu a na tomto základě firmu ekonomicky i personálně stabilizovat. A to i za cenu provedení celé řady nepopulárních útlumových opatření. Nebylo ale mojí vinou, že jsem program nestihl splnit, strávil jsem ve sklárně jen sedm měsíců jako ředitel a snažil jsem se věci spíše napravit, než sklárnu potopit. Každý si musí o tom udělat obrázek sám, snažil jsem se sklárnu spíše z problémů dostat, než naopak ji do nich přivést, ale události v září 2008 nabraly tak nevídané tempo a věřitelské banky už neslyšely na nic, přestože jim bylo nabízeno řešení, jak a za jakých podmínek může sklárna fungovat dál. Teď je situace jiná. Světlá začíná od začátku a za zcela jiných podmínek. Cítím, že by bylo správné, pokud mi chtějí dát důvěru, abych se obnovy sklářské výroby ve Světlé účastnil.

Lubor Červa a Martin Fait. O jaký vztah vlastně jde?

O žádný osobní ani obchodní vztah nejde. Známe se teprve od ledna 2008, kdy jsem byl požádán o zpracování projektu, jak a za jakých podmínek by sklárna mohla opět fungovat. Nejsem zaměstnancem pana Červy, ani jeho společnosti Vivaria. Vystupujeme jako dvě zcela nezávislé osoby. V obecné rovině jsme ale samozřejmě o mém opětovném působení ve Světlé hovořili a bavíme se o tom i dnes.

Lubor Červa ale výběrové řízení vyhrál na základě vašeho projektu.

Nevím, zda na základě mého projektu, myslím ale, že spíše na základě nejvyšší nabídky. Poznal jsem ho letos na jaře. Dostal na mne doporučení z několika zdrojů, a protože výroba skla je pro něho zcela novou podnikatelskou zkušeností, požádal mě, abych mu projekt vypracoval. Souhlasil jsem s tím.

Avizoval jste, že sklárna poskytne práci necelým dvěma stovkám lidí. Platí to?

Hovořil jsem o sto šedesáti až sto osmdesáti lidech. Nikdo si ale nemůže myslet, že tato místa budou k dispozici hned. Nějakou dobu bude trvat, než se podnik rozeběhne. Nejprve bude nutné sklárnu převzít, provést inventury, jak majetku, tak zásob, zahájit prodej zásob, na základě požadavků zákazníků začít zpracovávat polotovary, vyřešit logistiku, vybudovat obchodní tým, zajistit ostrahu, a tak podobně. Půjde o řadu souběžných kroků, a teprve z nich vyplyne, které profese a v jakém počtu budou potřeba a v jakých časových úsecích lidi nastoupí. Vše by mělo být samozřejmě završeno obnovením strojní výroby skla.

Kdy se rozeběhnou výrobní linky?

V optimálním případě v horizontu dvou až tří měsíců. Do provozu bude uvedena v prvopočátku jedna vana a tři výrobní linky. Na jedné se bude vyrábět nápojové sklo, na druhé drobný dárkový sortiment a na té poslední velké kusy, a to až do hmotnosti šesti kilogramů, čímž byla Světlá ve světě skla výjimečná.

Sklárna několik měsíců stála. V jakém je stavu?

Řekl bych, že je v dobré kondici.

Využijete celý areál?

V prvopočátku ne, ale bude se pracovat na řešení, jak celý areál využít. Přebytečnými se ale už teď jeví všechny externí sklady. Sklárna již nebude zásobovat teplem město. O to se postará společnost Tedom.

Vím, že to je předčasné, ale přece: vrátí se do Světlé ruční výroba skla?

Pokud ano, tak v omezeném rozsahu. Úplně zapomenout by se na ni ale nemělo. Původní vanu už ale zprovoznit nepůjde. Dovedu si docela dobře představit provoz podobný velikosti školní huti, nebo menší tavicí pánvovou pec. Vše bude ale záležet na obchodních úspěších a objemu požadavků zákazníků.

Nabídl byste sklárně i kontakty a vazby, které jste si sám vytvořil?

Počítám s tím.

Přišla sklárna za tu dobu, co stojí, o své zákazníky?

O některé bohužel ano. Jiní byli trpěliví a čekali. Prodávali zboží, které měli na skladech a mají zájem zaběhlé obchodní styky obnovit. Nové bude teprve získávat propracovanou a promyšlenou akvizicí.

Jak se bude podnik ve Světlé vlastně jmenovat? Víte to?

Fabriku koupila společnost Vivaria, s.r.o., bude to na panu Červovi, možná dojde ke změně obchodního názvu, ale nyní je to ještě předčasné.

Bude mít zájem o zavedenou obchodní značku Sklo Bohemia?

To bude na rozhodnutí pana Červy, neznám detaily prodeje a podmínek kupní smlouvy.

Změní se zásadním způsobem design skla z produkce nové sklárny?

O zásadní změně se hovořit nedá. Já jsem se živil designem 25 let, pro Světlou jsem vytvořil možná 80% sortimentu, některé designy přímo, některé pro zákazníky, kteří pak ve Světlé objednávali. Myslím, že na počátku se budeme snažit využít stávající sortiment a formy, ale bez inovace a dalších investicí bychom dlouhodobě nepřežili.