Život by jim měl ulehčit zahrádkářský zákon, který jejich právníci připravili společně s ministerstvem zemědělství a jímž se minulý týden zabýval příslušný sněmovní podvýbor. Jeho členové návrh doporučili k dalšímu projednávání. „Je na tom široká shoda,“ řekl Deníku předseda výboru Pavel Kováčik (KSČM). „Jsme přesvědčeni o tom, že bychom do konce volebního období mohli stihnout celý legislativní proces,“ prohlásil.

Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého se návrh zaměřuje na definici zahrádkaření a na jeho zákonné zakotvení jako činnosti veřejně prospěšné. Zahrádkářům by měl také zlepšit podmínky pro uzavření pachtovní či nájemní smlouvy.

Špatně napsaný zákon? 

„Když chcete pěstovat jablka nebo hrušky, strom potřebuje delší dobu, aby je urodil. Proto chceme, aby pachty byly písemné a na dobu delší než jeden rok,“ vysvětlil šéf zahrádkářů Kozlík. Budoucnost zákona vidí optimisticky. „Přístup je úplně jiný než v minulosti, ministerstvo nám vyšlo maximálně vstříc,“ zhodnotil. Zahrádkáři přesto ještě vyhráno nemají. Z přítomných členů výboru svůj podpis pod návrh nepřipojili občanští demokraté. Nikoli z věcných, ale jen z formálních důvodů.

„Nejsem proti zahrádkářům, ale připadá mi, že je zákon napsán mimořádně nešikovně,“ řekl Deníku Marek Benda (ODS) s tím, že by jej mohl podpořit po případných úpravách. „Jako zpravodaj občanského zákoníku bych se musel stydět, kdybych se pod to podepsal,“ dodal.