„Přestože topná sezona končí oficiálně až 31. května, už nyní lze říci, že se díky nadprůměrně vysokým teplotám bude vyznačovat nižší spotřebou zemního plynu proti předcházející zimě. Odhaduji, že za celou topnou sezonu ušetří domácnost, která topí zemním plynem, řádově stovky korun,“ řekla výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská. Některé plynárenské společnosti přitom v posledních měsících oznámily růst jednotkové ceny komodity, odůvodňovaly to růstem velkoobchodních cen.

Společnost GasNet, která provozuje plynárenskou distribuční soustavu na celém území ČR s výjimkou Prahy a Jihočeského kraje uvedla, že nejvyšší spotřebu letošní zimy zaznamenala 23. ledna, kdy bylo spotřebováno 39 milionů metrů krychlových plynu. V roce 2018 to bylo 28. února (44 milionů metrů krychlových), v roce 2017 pak 10. ledna (42 milionů metrů krychlových).

V případě nízkých zimních teplot je zásobování zemním plynem posilováno čerpáním podzemních zásobníků plynu. Jejich největším provozovatelem je v ČR společnost innogy Gas Storage. Jednatel firmy Lubor Veleba uvedl, že malé využívání plynu ze zásobníků firma zaznamenala do poloviny listopadu a opět nyní v posledním měsíci.

„Březnové těžby jsou, opět především kvůli počasí, výrazně nižší než jsme v tomto období zvyklí. K polovině března jsme tak měli k dispozici stále ještě více než 27 procent kapacity našeho virtuálního zásobníku, což odpovídá 739 milionům metrů krychlových,“ dodal Veleba.

Spotřeba klesla

V České republice je asi 2,84 milionu odběratelů zemního plynu. Z toho je 92,5 procenta domácností a 7,5 procenta maloodběratelů, středních odběratelů a velkoodběratelů. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně klesla o čtyři procenta na 8,18 miliardy metrů krychlových.

Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje na plynovod OPAL, jimž je přes Německo dopravován do republiky plyn z plynovodu Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře.

Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy - první vede přes Bělorusko, Polsko a Německo a druhá - dříve hlavní trasa - vede přes Ukrajinu a Slovensko.