Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Teplo z Dukovan? Brno je na vážkách

Dukovany, Brno – Bude Brno do šesti sedmi let vytápět horká voda z Dukovan? Tato otázka stále visí ve vzduchu.

5.8.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Archív

Odpověď na otázku, zda bude moravskou metropoli vytápět teplá voda z dukovanské elektrárny, mohou dát jedině brněnští zastupitelé. A ti nespěchají. Původně se očekávalo, že se k projektu vyjádří už v první půli tohoto roku. „Zatím k tomu nedošlo,“ sdělil velmi stručně bez bližších podrobností mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Myšlenku z poloviny osmdesátých let, kdy najížděly do provozu dukovanské jaderné bloky, oprášily Teplárny Brno, které výhradně patří městu, spolu se společností ČEZ. Miliardová investice má mít jedno hlavní plus: dlouhé roky stabilní a prý rozumné ceny za dodávky tepla pro druhé největší město v republice. Šlo by také o zajímavou příležitost pro stavební firmy.

„Rozhodnutí o případné stavbě horkovodu Dukovany – Brno je odloženo do doby, kdy dojde ke schválení aktualizované Energetické koncepce jak statutárního města Brna, tak České republiky,“ sdělila mluvčí Tepláren Brno Liliana Geisselreiterová.

Malý zádrhel

Stavbě teplovodu krom důležitého razítka od brněnského magistrátu nestojí v cestě už v podstatě nic. Obce na trase souhlasí, počítá s ním nový územní plán Jihomoravského kraje, jeho schválení je na spadnutí, bude se projednávat koncem září. Se stavbou souhlasí i Ministerstvo životního prostředí, schválilo ji už loni na podzim. Drobný zádrhel je jen v Oslavanech.

„Když se o teplovodu začalo mluvit před čtvrtstoletím, naplánovaná trasa vedla hypoteticky jinou částí Oslavan. Teď jde pouze o administrativní krok, který musí učinit ČEZ, a to zažádat o změnu územního plánu. To je celé, jinak s tím problém nemáme,“ říká oslavanský starosta Vít Aldorf.

Hraje snad roli v pomalém rozhodování magistrátu fakt, že stát ještě neposvětil rozšíření Dukovan o jeden blok? Elektrárna má životnost při kvalitní údržbě do roku 2035, maximálně 2045. „Nemyslím si,“ reagoval manažer pro dostavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany Martin Uhlíř ze společnosti ČEZ.

Dukovany? Na dlouhé časy

„Nikdo ze státních úředníků ani z lidí uvnitř ČEZu nepochybuje o tom, že v lokalitě Dukovan budou další desítky let jaderné bloky. Zda půjde o rozšíření o další blok, či dojde k nahrazení těch, co doslouží, bude věcí dalšího rozhodování,“ podotýká Uhlíř. Podle jeho mínění by bylo od Brna prozíravé dovést teplo z Dukovan. Především kvůli cenové stabilitě, na rozdíl od cen plynu.

Pokud Brno na stavbu teplovodu přistoupí, bude dlouhý i s obchvatnými a připojovacími větvemi v samotném půlmilionovém městě 77 kilometrů. Povede převážně více než metr pod zemí, nad terén se „vyhoupne“ pouze přes řeku Jihlavu a Oslavu. Zajímavostí budou tunely – víc než kilometrový pod kopcem Bučín v katastru Tetčic nebo pod vrchem Holedná u Brna – Bystrce.

Kvůli teplovodu vznikne přímo v areálu jaderné elektrárny budova teplovodního napáječe. Dále po „cestě“ pak další čtyři objekty čerpacích stanic. Trasa protne katastry následujících obcí: Dukovany, Horní Dubňany, Jamolice, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice, Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice, Střelice a cílové Bosonohy. Jaké parametry bude mít horká voda, která má ve finále vyhřívat brněnské domácnosti? „Určitě půjde o speciální okruh s vlastní vodou, která se nemísí s vodou z okruhů uvnitř elektrárny či něco podobného. Předává se pouze tepelná energie a nic jiného, žádné médium, žádné záření,“ upozornil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Teplota vody se bude pohybovat od asi 60 do 140 stupňů Celsia. Spotřeba bude záviset na odběru v cílové stanici, v Brně.

V oblasti Bosonoh, kde by měl teplovod ústit, vznikne směšovací a čerpací stanice. Územní plán dále počítá s výstavou dvou obchvatných větví, které budou napojeny na stávající soustavu centrálního vytápění a umožní také přímé zásobování některých oblastí. Plynové kotelny v dotčených lokalitách, určené pro zásobování systémů ústředního vytápění a systémů dodávek teplé vody, by měly být přestavěny na předávací stanice. Části Brna, které nebude možné obsáhnout těmito rozvody, nadále zásobí plynové kotelny.

Teplo pro České Budějovice

ČEZ zároveň plánuje vytápět odpadním teplem z Temelína třetinu Českých Budějovic. Pokud město kývne, bylo by možné uvést 25 kilometrů dlouhý teplovod do provozu do tří let. Zatím takto vytápí Týn nad Vltavou, domácnosti tu platí 405 korun za gigajoul. V Budějovicích je dosud cena pro bytové jednotky zhruba 430 korun za gigajoul.

Čtěte také: Odolají Dukovany tornádu? To ukážou prověrky

Autor: Hana Jakubcová

5.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení