Textilní odpad vzniká v podnicích, ale především v domácnostech. „Ročně vyprodukuje každý občan České republiky průměrně deset kilogramů textilního odpadu, z toho však více než devadesát procent není dále využíváno,“ popisuje ministerstvo průmyslu a obchodu v dokumentu aktualizace Politiky druhotných surovin ČR pro období 2019-2022. Ta řeší strategii pro přeměnu odpadů na další zdroje. Podle údajů ČSÚ se do České republiky v období od ledna 2019 do ledna 2020 dovezlo téměř 76 tisíc tun textilu. Toho nového. Dalších 26,6 tisíce tun tvořilo obnošené oblečení, které končí třeba v secondhandech. Z ČR se oblečení také vyváží, množství je ale zhruba poloviční oproti tomu importovanému.

Bydlení je stále dražší. Přispívají k tomu i rostoucí ceny energií
PŘEHLEDNĚ: Bydlení a vše kolem něj podražilo. A bude hůř

Na textilní odpad a nakládání s ním zatím současná legislativa příliš nemyslí. Až od roku 2025 začne pro obce platit povinnost odděleného sběru textilu, kterou jim uloží odpadový zákon. Reaguje tím na předpisy Evropské unie, která tuto povinnost zavádí ve všech zemích EU. Výše zmiňovaná aktualizace Politiky druhotných surovin pak potvrzuje, že textilní odpad stál dosud mimo zájem českých úřadů a není zatím ani zařazený mezi komodity Politiky druhotných surovin. „V současné době není zastřešující organizace, která by mohla poskytnout základní informace o toku surovin v této oblasti včetně cílů rozvoje a požadavků na jejich podporu,“ stojí v dokumentu. K zařazení textilu by mělo dojít v roce 2022.

Aby textil nekončil v kontejneru

Aby nekončil textil v kontejnerech komunálního odpadu, ale mohl být dále recyklován, tak především zajišťují soukromé organizace. Ať už na textil přímo zaměřené podniky nebo různé diakonie a charity. Do měst i nejmenších obcí přistavují kontejnery, kam lidé použitý textil mohou odnášet. Podle nich zájem o třídění textilu mezi lidmi je velký, narážejí ale často na úředního šimla. „Naše zkušenost je taková, že starostové malých obcí mají zájem, jsou vděční a ochotní. Zatímco velká města, kde o umístění kontejnerů rozhodují úředníci, jsou často odmítaví a přestože vyvážíme kontejnery, které kapacitně dostačující nejsou, umístění dalších nepovolují,“ popisuje Lenka Harcubová z firmy Potex.

Siluety jiných ptáků fungují. Pokud jsou hustě rozprostřeny po celé ploše skla
Výlohy zmasakrují až milion ptáků ročně. Černé siluety na skle už nezabírají

Nicméně ani odnos textilu do kontejneru neznamená, že bude oblečení ještě k užitku. Provozovatelé si všímají, že v souvislosti s rozmachem prodeje levného textilu, kvalita vstupní suroviny upadá už ve výrobě. Natož po delším nošení. „Recyklaci také komplikuje složení levného textilu. Jedná se především o směsové materiály. Umělá vlákna, k tomu bavlna, viskóta. Odděluje se to těžce a v podstatě je to další využití vyloučené,“ doplňuje Harcubová. Globální statistiky obvykle uvádějí, že jen jedno procento textilního odpadu je dobře recyklovatelné.

Zdroj: Youtube

Může se také stát, že meziroční srovnání v produkci odpadů letos stoupne. Kvůli pandemii. Obchody byly zavřené a lidé nakupovali oblečení, především bot méně. S příklonem ke generálním úklidům, na které měli lidé kvůli zavřeným podnikům a nuceným dovoleným čas, se vzali útokem také půdy, šatny, garáže. A leckde právě oblečení tvořilo hlavní odpad. „V kontejnerech se skutečně objevuje oblečení, které je klidně třicet až čtyřicet let staré. Bohužel to je zrovna textil, který je bohužel absolutně nevyužitelný a zůstane odpadem,“ uzavírá Lenka Harcubová.

V roce 2018 uvedla televize CBC dokument, ve kterém padla tato statistika: V současnosti nakupujeme o 400 procent víc oblečení než v 80. letech minulého století. V průměru nosíme jen dvacet procent z tohoto množství opakovaně.