Výpovědi, nejistota, rozjitřené emoce. Taková je nyní atmosféra ve frýdecko-místecké textilce Slezan. Textilka se potýká s vážnými problémy už více než dva roky a světová ekonomická krize ji nyní možná srazí vaz úplně. Ještě před rokem měla společnost se stošedesátiletou tradicí více než 2 200 zaměstnanců v sedmi závodech na celém území České republiky. Nyní zaměstnává necelých šest set lidí, z toho asi 420 ve Frýdku-Místku. Do konce ledna dostalo jen ve Frýdku-Místku výpovědi dalších 246 lidí, což jsou zhruba dvě třetiny zaměstnanců, kteří zatím ještě ve Slezanu zůstali. Někteří z nich přitom pracovali v textilce dvacet nebo i třicet let, ve Slezanu se vyučili, nikde jinde nikdy nepracovali a s továrnou doslova dýchali.

Ani ti šťastnější, kteří prozatím na seznamu propuštěných nejsou, ovšem zatím vyhráno nemají. Slezan je totiž od loňského prosince v úpadku a 26. února se sejde věřitelský výbor, který rozhodne, jakým způsobem se bude úpadek řešit. Věřitelé rozhodnou buď o definitivním ukončení výroby a vyhlášení konkurzu na Slezan, nebo se ještě mohou přiklonit k možnosti v menším rozsahu ve výrobě pokračovat. Jejich rozhodnutí pak ještě bude muset posvětit soud.

„Tuto situaci způsobila souhra celé řady faktorů. Na potížích Slezanu se největší měrou podepsala asijská konkurence. Na jedné straně k nám z Asie proudilo nekontrolovatelné množství zboží za doslova nesmyslné ceny. Nám na druhé straně neustále rostou náklady na výrobu, především pak na elektrickou energii. Té bohužel v textilním průmyslu spotřebujeme velmi mnoho, protože v podstatě všechny výrobní stroje fungují právě na elektřinu. V posledním roce se k tomu přidal i pro vývoz velmi nevýhodný kurz koruny vůči euru a kvůli němu také podstatně nižší zisky. Celou situaci pak jen urychlila celosvětová ekonomická krize, kvůli které ztrácíme i zakázky, které nás ještě donedávna držely nad vodou,“ vysvětlil neutěšený stav personální náměstek ředitele Slezanu Luděk Korč. „Od státu jsme se samozřejmě i přes veškeré snahy žádné pomoci nedočkali, textilní průmysl narozdíl například od automobilové výroby pro stát není rozhodující,“ do­dal.