„Jedná se především o lidi s nejvyšší mírou postižení, kteří nejsou schopni zvýšit svoji hodnotu úměrně ceně práce,“ říká Karel Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR. Asociace už podle něj má informace od zaměstnavatelů, kteří zvažují propouštění, protože prodělávají. Na zdravotně postižené to může mít drtivý dopad, protože pětina z nich je v exekuci.

Firmy, které dávají handicapovaným práci, nejsou podle Rychtáře na českém trhu nijak chráněny a jsou vystaveny stejnému konkurenčnímu prostředí jako běžné podniky. Pomáhají ovšem zdravotně postiženým zapojit se do společnosti. „Pokud jsou ti lidé zaměstnáni, tak nepobírají dávky a odvádějí sociální a zdravotní pojištění jako každý člověk,“ doplňuje ho poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD).

Poslanecký návrh

Ta už ve spolupráci s dalšími poslanci předložila novelu zákona o zaměstnanosti, jež může zvýšit maximální výši příspěvku ze 12 000 na 12 800 korun. „V rámci chráněného trhu práce působí zaměstnavatelé, jejichž činnost se blíží pracovní terapii. Jedná se o subjekty zaměstnávající ve větší míře zaměstnance ve druhém či třetím stupni invalidity. Produktivita práce těchto zaměstnanců ve většině případů neodpovídá minimální mzdě,“ konstatuje se v důvodové zprávě k návrhu.

Návrh má podporu ministerstva práce i části opozice. „Mám připravený vlastní návrh, který je prakticky totožný,“ říká například poslanec Jan Bauer (ODS). Problém ovšem je, že pokud poslanci i senátoři novelu schválí, začne platit na konci letošního nebo začátku příštího roku, což může být pozdě.

Navíc se od ledna zřejmě opět zvýší minimální mzda a celá anabáze začne nanovo. Proto Asociace prosazuje, aby se příspěvek valorizoval automaticky podle růstu této mzdy.