Svou úvahu dál rozvíjí: „Je důležité si připomínat, na čem stojí silná občanská společnost. Na vzdělaných, sebevědomých jedincích schopných kritického myšlení, kteří tvoří prosperující společnost. Musíme se starat, aby se lidem dařilo lépe, vzájemně si pomáhali a uvědomovali si, že to nefunguje na principu kdo s koho.“

Finanční rezervy se tenčí

Už před covidovou pandemií analytici České spořitelny říkali, že zhruba čtvrtina domácností nemá finanční rezervu na dobu delší než tři měsíce.

„To se významným způsobem změnilo obzvláště u podprůměrně a průměrně příjmových domácností. Kolem deseti procent z nich není schopno pokrývat své náklady a jsou pod pomyslnou čárou ponoru. Zároveň těch domácností, které nemají ani měsíční rezervu, tedy jedou na hraně, je 50 až 60 procent. A pokud se nepletu, šedesát procent lidí deklaruje, že jim klesla životní úroveň. Dalších čtyřicet procent tvrdí, že nemá dobrou perspektivu čili nevěří ve vlastní prosperitu,“ konstatuje Salomon dnes.

V rozhovoru také odpovídá na otázku, proč největší banky kritizovaly uvalení daně z neočekávaných zisků, kterou premiér Fiala označil za válečnou. „Kromě diskriminačního prvku, neboť se má týkat jen některých hráčů na trhu, což samo o sobě je velmi sporné, je hlavní výhradou, že to považujeme za nesystémový, nekoncepční a ne úplně chytrý krok. Každá vláda by měla toužit po tom, aby měla silný finanční sektor. Zaplať pánbůh takto to v České republice je. Pokud bychom byli schopni se k dialogu zavázat, naslouchat si a chápat se, věřím, že bychom vymysleli mnohem efektivnější způsob, než je zdanění šesti velkých institucí a přerozdělení takto vybraných peněz na energetické náklady firem nebo domácností,“ míní Tomáš Salomon.

A bude se Česká spořitelna nebo jiná zasažená banka se státem soudit? „To vůbec nechci předjímat. Zatím nevíme, jak velká cenovka té speciální daně bude. Zdanění platí až za rok 2023 a případné zálohy se budou počítat na základě výsledků minulého roku, který ještě nemáme uzavřený. Myslím, že žádná příčetná organizace se primárně se státem nechce soudit. To je krajní řešení. Samozřejmě pokud bude jednoznačný právní názor, že to naši organizaci znevýhodňuje na trhu, nic jiného nám nezbude. Jinak by mě mohli akcionáři popotahovat, že se řádně nestarám o jejich investované peníze.“

A jak hodnotí sedmiprocentní úrokovou sazbu, kterou zavedlo bývalé vedení České národní banky? Kdo vychází z průzkumů jako nejméně kompetentní a ještě se špatnými úmysly? Dozvíte se v pátečním vydání tištěného Deníku a na webu deník.cz.