Až do června mají zemědělci možnost zažádat na ministerstvu životního prostředí o dotaci na použití rodenticidů proti hrabošům, žádost zatím podaly desítky z nich. Nasazení jedu není povolené na povrch, ale k aplikaci dovnitř nor. Podle proběhlých kontrol většina zemědělců zatím postupuje v souladu s pravidly. Proti nasazení jedu ale brojí ornitologové a další ochránci zvířat, kteří upozorňují, že jeho používání je zkratkovité řešení s riziky.

Na Vysočině se pětinásobně přemnožil hraboš
Na Žďársku se pětinásobně přemnožil hraboš. Zemědělcům ničí úrodu

Zemědělci čelí náporu hrabošů po třech letech a na základě výjimky mají možnost hubit hlodavce i takzvanými rodenticidy, konkrétně látkou Stutox II. Její aplikace ale neprobíhá tak, že se rozsype po poli, ale umístí se přímo do úkrytů hlodavců.

„Na výjimky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) bude povolována zvýšená a adresná aplikace do děr. Ať už se provádí ručně nebo strojem, jed jde cíleně pod povrch,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Tři desítky žádostí

Jeho resort se rozhodl vypsat pro zemědělce dotační titul, který jim má pomoci s hrazením nákladů na pořízení a použití rodenticidů. Je v něm čtyřicet milionů korun, což by mělo pokrýt práce na osmdesáti tisících hektarech půdy. Žádosti podávají zemědělci od března. „Aktuálně je ve výzvě Státního fondu životního prostředí ČR podáno 34 projektů s celkovým požadavkem na dotaci 3,6 milionu korun,“ upřesnila k zájmu zemědělců mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Zdroj: Youtube

Zemědělci do děr do čtvrtka 19. dubna nasadili podle údajů ÚKZÚZ 746 dávek rodenticidů. Téměř dvě třetiny tvořily dávky do dvou kilogramů, zbytek byly dávky s obsahem rodenticidů nad dva kilogramy. Kritická je situace s hraboši na Moravě, zejména v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Nejvíce jedu proto uplatnili zemědělci v regionu Brna, kde položili 363 dávek. Následuje Opava se 129 dávkami, Praha se 103 dávkami a poté region Havlíčkův Brod se 106 dávkami. Ostatní regiony, kde se sáhlo k použití jedu, jsou Chrastava, Planá a Plzeň.

Víc než dosud se prodražuje rozšiřování obdělávaných polí
Další starosti zemědělců: Po energiích letí nahoru i cena půdy

Aplikaci rodenticidů musí zemědělci dopředu ohlásit ÚKZÚZ, který provádí kontroly. Ty zatím zachytily minimum pochybení, zemědělci postupují v souladu s pravidly. „K 19. dubnu bylo provedeno celkem 67 kontrol. V jednom případě byla prokázána nepovolená aplikace na povrch, u několika kontrol byla zjištěna drobná porušení administrativního charakteru,“ okomentovala výsledky mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Jedna z návštěv úředníků se také zaměřila na podezření, že zemědělec použil nebezpečnou látku na povrch, podle sdělení Krškové to ale nešlo prokázat, protože granule už byly rozpadlé. „Nebylo možné odebrat vzorek a prokázat, že šlo o Stutox,“ doplnila.

Zemědělci si stěžují na škody

Metodu zavádění jedu pod povrch zvolilo ministerstvo zemědělství i kvůli kontroverzím, které vyvolala aplikace rodenticidů v roce 2019. V srpnu toho roku vydal ÚKZÚZ povolení pro plošnou aplikaci rodenticidu Stutox II rozhozem ve více než polovině okresů ČR. Ohradily se proti tomu tehdy Česká společnost ornitologická, Českomoravská myslivecká jednota a řada dalších ekologických organizací. Upozorňovaly na to, že povrchové návnady neotráví jen hraboše, ale množství další drobné polní zvěře i dravce, což se doložilo i nálezem mnoha mrtvých otrávených zvířat. Nakonec, i po tlaku ministerstva životního prostředí, bylo povolení staženo.

Hraboš polní - Ilustrační fotoHraboš polní - Ilustrační fotoZdroj: Shutterstock

V současné době apeluje na povrchovou aplikaci Zemědělský svaz České republiky, podle jejich interního průzkumu už hlodavci způsobili škody za miliardu korun.

„Situace je obdobná jako při minulé kalamitě v letech 2019–2021. Tehdy škody způsobené hrabošem dosáhly dvou miliard korun. Ministerstvo zemědělství i letos sice schválilo aplikaci rodenticidů povoleným způsobem do nor, ale tento postup je u kalamity takového rozsahu naprosto nedostatečný,“ okomentoval předseda svazu Martin Pýcha.

Jed je pořád jed

Aplikace jedu pod povrch je podle ochránců přijatelnější, stále se ale jedná o vpravování jedu. Otrávené zvíře navíc nemusí zemřít hned, takže dávku jedu z jeho těla může přijmout i dravec. Stutox se proto nesmí používat v teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných, pro které jsou hraboši hlavní potravou.

I takto se v minulosti sucho odrazilo na české krajině. Ilustrační foto.
Krajina v Česku opět začíná vysychat. Mapa ukazuje, kde panují obavy

Česká společnost ornitologická (ČSO) také zkritizovala paradox, který vznikl vyplácením náhrad z fondu životního prostředí. „Zemědělec, který preferuje šetrné hospodaření a rozhodne se jed neaplikovat, odměnu od ministerstva nedostane. Naopak odměněni budou ti konvenční zemědělci, kteří budou do krajiny sypat jed. Peníze by rozhodně neměly jít z rozpočtu ministerstva životního prostředí, ale z ministerstva zemědělství,“ zmínil ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Pro řadu zemědělců, zejména těch, kteří hospodaří v režimu ekologického zemědělství, nepřichází použití jedů v úvahu. Upozorňují také na to, že se proti hrabošům dá bojovat i jinak než chemií. „Snažíme se decimovat hraboše dostatečným mechanickým a opakovaným zpracováním půdy, osevním postupem, volbou odrůd a podporou výskytu dravců v krajině. Jed neaplikujeme, protože nechceme dál ničit krajinu a její řád za cenu krátkodobého profitu,“ vysvětlil farmář Antonín Štěpanovský z Radešína u Litoměřic.