Na Vyškovsku je spousta míst, kde se odsouzení mohou svou činností šlechtit a svým způsobem alespoň částečně splatit své prohřešky. Jedná se o obecní úřady a společnosti, které se k odsouzeným neotáčejí zády.

„V letošním roce k nám mělo nastoupit třicet lidí. Nicméně deset se jich vůbec neozvalo a dva odsouzení nebyli schopní pracovat. Tudíž osmnáct lidí si svůj trest už u nás umořilo,“ vypočítal ředitel Vyškovských služeb David Olejníček. Právě městská firma Vyškovské služby je jednou ze společností, která odsouzené zaměstnává v okresním městě. A rozhodně není sama. K dalším patří například sdružení Piafa, ZOO park nebo oblastní charita.

S některými jsou problémy

Odsouzeni k obecně prospěšným pracím jsou lidé s méně závažnými škraloupy. Horní hranice trestu nesmí přesáhnout pět let. I přesto tací nesekají zrovna dobrotu. „S některými pracovníky nemáme dobré zkušenosti. Předně je nejisté, jestli se vůbec dostaví. Když už se dostaví, tak se zrovna v tu dobu vyskytnou v naší společnosti dva případy vykradených aut,“ sdělil Olejníček.

Výrazně lepší zkušenosti s odsouzenci mají naopak v bučovických technických službách. „Možná to je tím, že jim zadáváme úkolovou práci. Až v odpovídající kvalitě dokončí jednu činnost, teprve pak jim naplánujeme další. Určitě je to lepší než třeba hodinovka, při níž by se většinu pracovní doby trestanci opírali o lopatu,“ prozradil jeden z možných receptů ředitel bučovických technických služeb Zdeněk Koudelka.

Prospěšnost alternativních trestů závisí do jisté míře na probační a mediační službě. Ta zajišťuje pachateli i výběr pracoviště. „Statistické údaje za rok 2010 nejsou prozatím k dispozici. Dle mého názoru však oproti loňskému roku došlo v okrese Vyškov k poklesu odsouzených k trestu obecně prospěšných prací,“ nastínila Jitka Pšenicová z vyškovského střediska probační a mediační služby.

Práce i o víkendech

Zkušenosti s úbytkem odsouzených k obecně prospěšným pracím mají i slavkovské technické služby. „Momentálně u nás nikdo z odsouzených nepracuje. Přitom jim nabízíme práci také o víkendech, poněvadž se snažíme vyjít vstříc jejich pracovním problémům a možnostem,“ řekl ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.

Podle trestního zákoníku může soud uložit trest obecně prospěšných pracích od padesáti do tří set hodin. Odsouzený má povinnost vykonat práci osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon trestu. Ani taková doba však některým odsouzeným nestačí k tomu, aby svůj trest umořili.

Jaký postih tedy čeká ty, kteří si svůj trest uložený soudem neodpracují? „Soud přemění obecně prospěšné práce nebo jejich zbytek v trest odnětí svobody. Podle nového zákona za každou hodinu nevykonaného trestu se počítá jeden den odnětí svobody,“ vysvětlila postihy Pšenicová. Odsouzení tedy šanci na alternativní trest nevyužijí a raději dají přednost vězení, kde je o ně dobře postaráno. Samozřejmě vzrostou náklady probační a mediační službě a především trestanci znovu zatěžují soud. Ten se totiž musí znovu sejít k veřejnému zasedání, kde se rozhoduje o změně trestu. „Rozsudek obecně prospěšných prací vynese soud tak ve třetině případů,“ vypočítal předseda vyškovského soudu Karel Menšík.