Tuzemští včelaři se totiž skutečně potýkají s destrukcí. Podle nového odhadu Českého svazu včelařů (ČSV) letošní zimu kvůli epidemii varoázy nepřežilo 35 procent tuzemských včelstev. Bohužel se tak naplnila prognóza z průběhu podzimu a zimy. Situace se liší podle regionů.

V Česku je asi 50 tisíc drobných včelařů a dohromady 603 tisíc včelstev. Z nich zhruba 200 tisíc nepřežije letošní zimu. Obnovit jedno včelstvo znamená vynaložit od 3000 do 5000 korun, byť na obnovu existují dotace z EU a krajů. Většina včelařů je ale ve věku nad 60 let 
a některým se už nemusí chtít znovu budovat včelstvo. Mladých včelařů přibývá, ale zatím pomalu (loni asi tři tisíce) 
a starší ročníky ještě nemají adekvátní náhradu.

Dotace na obnovu

I když včelaři dostanou dotaci na obnovu, ztráta z neprodaného medu bude značná. Loni se kilo kvalitního medu prodávalo až za 170 korun za kilo, letos to může být i více.

Třetina včel naposledy uhynula v letech mezi roky 2007 a 2008. Pro včelaře není dobrá příliš krutá ani příliš krátká zima. Krutou zimu nemusejí včely přežít. Vůbec nejhorší je však zima dlouhá. Včely totiž kálí až s prvním proletem. Jestliže je tedy zima dlouhá, včely nemají jinou možnost než kálet v úlu, 
a tím se potom mezi nimi mohou šířit různé nemoci.

Ve včelích úlech není klid ani v zimě. Včely zahřívají pohyby prsních svalů královnu, která je uprostřed úlu. Tím dokážou okolo ní vytvořit i v mrazech teplotu okolo třiceti stupňů. Při zahřívání si včely střídají umístění v chumlu, jelikož ty na kraji by jinak zahynuly mrazem.

Léčiva nezabírají

Včelaři nejsou i z jiného důvodu. Při kontrolách úlů slyší velmi často ticho. Jestliže je 
v úlu ticho, je něco špatně. Stejně tak, pokud je v úlu moc velký hluk. Zkrátka důležité je, aby měl úl ten správný „spokojený zvuk", což letos mnohde nemá. „Máme včelaře, kterým jejich včelstva přezimují zatím v pořádku. Ale máme včelaře, kteří o včely přišli. Kupříkladu v Klatovech pod Borem je úhyn nejméně 30 procent, a to je opravdu hodně," řekl regionálnímu Deníku Bohumír Kopecký z klatovského včelařského svazu.

Problémem je i to, že standardní léčiva na varroázu přestávají zabírat. Při používání doporučeného léčiva zjišťujeme, že roztoči jsou rezistentní," posteskl si olomoucký včelař Jan Kubeš. Jemu osobně před dvěma lety pomohla aplikace organických kyselin – mravenčí a kyseliny šťavelové.

Kromě parazitů a plísní ovšem ohrožuje včely medonosné i člověk. . „Chemie používaná v zemědělství nezabíjí hned, ale dlouhodobě. Včely jsou přiotrávené," uvedl Jan Kubeš. Jde o pesticidy a fungicidy používané na škůdce zemědělských plodin, například blýskáčka řepkového. „A řepka se bohužel pěstuje na velkých rozlohách. Tlak škůdce je velký, o to více musejí používat chemii," uzavírá včelař Jan Kubeš.