Četné průzkumy a studie na téma proměny trhu práce shodně uvádějí, že tento trend dolehne zejména nízkokvalifikované a rutinní profese, kde je nejjednodušší nahradit lidskou práci strojem.

„Zejména díky digitalizaci a robotizaci se bude v příštích letech výrazně měnit celková skladba pracovních pozic, jež budou zaměstnavatelé poptávat,“ konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Budou také od svých lidí očekávat odlišné kompetence než nyní. A kromě toho bude pokrok nutit vedení firem k tomu, aby kladli čím dál větší důraz na další vzdělávání zaměstnanců.“

Všeobecně se očekává také úbytek úředníků, řidičů či pokladníků. Nebo zaměstnanců, jejichž úkolem je nakládání s informacemi, a kde se dá předpokládat, že tentýž úkol zvládne algoritmus či umělá inteligence.

Graeme Codrington ze společnosti TomorrowTodayGlobal z tohoto pohledu odsuzuje k zániku dokonce pozice burzovních makléřů a právníků. Tady se ale jedná spíše o hudbu vzdálenější budoucnosti. Naopak nízkokvalifikované a rutinní pozice budou z pracovního trhu podle všeho mizet mnohem rychleji. V souvislosti s digitalizací státní správy mohou poměrně záhy výrazně ubývat i pracovní místa pro úředníky.

V případě manažerských a dalších řídících pozic, lékařů, ošetřovatelek a sester nebo vysokoškolských učitelů se velká revoluce neočekává, byť i jejich náplň práce, a potažmo požadované kompetence, se budou měnit. Ovšem úplné nahrazení jejich práce umělou inteligencí, i vzhledem k široké škále měkkých dovedností, kterými musí disponovat, očekávat nelze.

Stejně jako výrazné snižování celkového počtu pracovních míst. Namísto těch, která se budou rušit, totiž budou vznikat nová, především v IT sektoru, ale i v oboru HR, který bude stále komplexnější a v němž bude třeba velmi pružně reagovat na změny trhu práce. Význam velmi dobré úrovně „digitálních kompetencí“ bude logicky narůstat, rekvalifikace a další vzdělávání se budou stávat tím samozřejmějšími, čím častěji a důmyslněji se budou využívat a zdokonalovat technologie.

Dá se předpokládat, že homeworking bude stále využívanější a zaměstnavatelé budou dělat vše pro to, aby si své zaměstnance, do jejichž vzdělávání a proškolování vložili množství energie, udrželi co nejdéle.

Ani oboru práce s lidmi se změny nevyhýbají – kdo by například před desíti lety bral vážně, že bude existovat pozice manažera štěstí, jehož úkolem je zajistit zlepšení náboru zaměstnanců nebo snížit jejich fluktuaci. V dlouhodobějším horizontu pak mají vznikat úplně nové profese nebo výrazně nabývat na objemu ty, které jsou dnes brány spíše jako okrajové až bizarní.

A tak bychom se teoreticky mohli dočkat zástupu renovátorů divočiny, profesionálních teambuilderů nebo upcyklátorů, kteří se budou vyvíjet a uvádět v život nové recyklační technologie. S širokým uplatněním robotizace stoupne také poptávka po lidech, kteří budou tvořit jakési nárazníkové pásmo mezi lidmi a „robotickými“ zaměstnanci.