Lidem se kromě toho vyplatí také kompostovat biologický odpad v kompostéru. U rodinných domů ve vlastním, u domů bytových ve společném komunitním. K dispozici je mají všechny. V tom případě může každý obyvatel ušetřit ještě dalších 50 korun. „Takže zjednodušeně řečeno rodina, která třídí a kompostuje, platí na hlavu jen 500 korun,“ uvedl starosta Ostopovic Jan Symon.

Přednost by zde přitom raději dali vysloveně zásluhovému systému. Tedy takovému, kdy by sběrová firma při vysypání zvážila každou popelnici a lidé by platili přesně podle toho, kolik směsného komunálního odpadu skutečně vyprodukují. Zatím jim to ale žádná z nich nenabízí, a navíc to technicky není možné. Velkou část obce totiž zabírají zahrádkářské osady. „Svozové auto tam není schopné projet všechny pěšiny a úzké polní cesty,“ posteskl si Symon. Obec přitom na základě platné legislativy smí mít na celém svém území zaveden jen jednotný systém.

Přístup této jihomoravské obce chválí ekologové z Hnutí Duha. „Vytvořili jsme zde kdysi plán nakládání s odpady a obec jej krok po kroku naplňuje,“ řekl Ivo Kropáček z Hnutí Duha. „Jako jedna z mála tak na odpady nedoplácí z rozpočtu, vše hradí občané z poplatku za odpad,“ podotkl. Cestou k úsporám na venkově tak podle něj obecně bývá snížení frekvence svozu směsných komunálních odpadů či instalace vlastních nádob na tříděný sběr papíru a plastů pro každou domácnost.

Nařízeno zákonem

Obce a města se už dva roky musí přizpůsobovat nové odpadové legislativě. Ta vychází z příslušné směrnice Evropské unie. Jejím hlavním cílem je, aby směsný komunální odpad nekončil jako dosud ve velké míře na skládkách. Postupně se zvyšuje povinnost odpady recyklovat. Před jejím přijetím se v Česku recyklovalo jen necelých 40 procent komunálního odpadu, v roce 2035 ovšem obce budou povinny recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. Cílem změn je tedy motivovat obce i jejich obyvatele k většímu třídění.

Ne všude je ale situace s odpady tak růžová jako v Ostopovicích. „Města a obce současnou situaci zvládají, ale nebudeme si nic nalhávat, zejména finančně je to stále více náročné,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal. Radnice jsou ale přesvědčeny, že na zlepšení práce s odpady pracují, jak jen to jde. „Pokud bychom mohli hovořit výslovně z pohledu měst a obcí, děláme své maximum,“ tvrdí Drahovzal.

Některé obce se proto kupříkladu snaží vzniku odpadů předcházet opětovným použitím starších věcí. „Velká část obcí se již dříve snažila dávat občanům možnost, jak některé výrobky nevyhazovat do odpadu, ale poskytnout je někomu, kdo by je ještě mohl využít, a stále v tom pokračují,“ uvedla předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.

Provoz takzvaných re-use center podporuje i ministerstvo životního prostředí. „Dávají potenciálním odpadům možnost dalšího využití. Uplatnění díky nim nachází vybavení domácností, sportovní náčiní, dětské zboží či nábytek,“ potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. „Obce se v prevenci vzniku odpadu v poslední době hodně zlepšují,“ prohlásila.

Podle úředníků tak lidé dobře třídí zejména papír a sklo, zlepšují se rovněž v třídění baterií a elektrozařízení. „Nyní je třeba se zaměřit na sběr kuchyňského a potravinového odpadu, který je cenným zdrojem a může být energeticky využíván v bioplynových stanicích,“ podotkla Pospíšilová. „Prostor ke zlepšení vidíme v třídění kovů a bioodpadů. Od roku 2025 se nově bude povinně třídit i textil,“ dodala.