Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy, rozhodne vláda

Praha - Tripartita se dnes nedohodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Představy odborů a zaměstnavatelů se výrazně lišily. Zatímco předáci požadují zvýšení o tisíc korun na 10.200 korun, podnikatelé by se klonili k přidání o 500 korun. Částku bude muset stanovit vláda. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doplnil, že podle jeho přesvědčení prostor pro zvyšování minimální mzdy existuje.

18.5.2015 18 AKTUALIZOVÁNO 18.5.2015
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

"Rozhodnutí vlády se bude pohybovat v mantinelech mezi 500 a tisíci korunami tak, jak na jedné straně navrhují zaměstnavatelé a na druhé odbory. Pokud bychom do konce volebního období měli dodržet to, aby se česká minimální mzda dostala na 40 procent mzdy průměrné, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně," uvedla Marksová. Podle ní o částce bude jednat koaliční rada, podle výsledku rozhodne kabinet. Rozhodnutí by mělo padnout v červnu či v červenci.

Premiér Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity upozornil, že Česko má po přepočtu na eura čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii - nižší je pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dodal, že na Slovensku mají už nyní o 50 eur vyšší minimální mzdu než v ČR, přičemž tato částka se ještě zvýší. Česká minimální mzda je podle něj "naprostou tragédií a něčím opravdu zoufalým". "Obáváme se, že vláda bude mít co vysvětlovat, když její rozhodnutí bude pod úrovní tisíce korun. Za nejrozumnější investici považujeme investici do lidí. Navýšení v této oblasti pokládáme za naprosto logické - jsou to prostředky, které neopustí Českou republiku," prohlásil.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák však zdůraznil, že nárůst minimální mzdy o 1000 korun by znamenal její navýšení o 10,9 procenta. Zástupci zaměstnavatelů už dřív uvedli, že řada podniků se teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Mezi jednotlivými sektory navíc podle Hanáka existují výrazné rozdíly a skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší zaručený výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Loni odpovídal 33,1 procenta. Letos by měl nejspíš dosáhnout 34,6 procenta.

Minimální mzdu pobírala 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva je tak o 1486 korun nižší než hranice příjmové chudoby.

Autor: ČTK

18.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:
Jednání Poslanecké sněmovny
AKTUALIZUJEME
16 33

Sněmovna si volí předsedu. Šéfem imunitního výboru se stal komunista

Jana a Petr Nečasovi
AKTUALIZOVÁNO
9 8

Odsouzená měla na Nečase nezdravý vliv a radila jí i kartářka, uvedla soudkyně

Konec modelky: chtěla slávu, skončila ve vězení

Místo světových přehlídkových mol vězení. Takový osud potkal modelku Sarah CH. (24 let) z Karvinska, kterou ve středu Krajský soud v Ostravě poslal na pět a půl roku za mříže.

AKTUALIZOVÁNO

Člen ANO převedl pozemky na tchýni, městská firma je pak koupila za pětinásobek

Opoziční politici z ODS upozornili na další podezřelé nákupy městské akciové společnosti Služby města Pardubic. Ty měly v roce 2016 nakoupit za více než pět milionů korun lesní pozemky u Černé za Bory, které pouhý rok předtím koupil v dražbě člen představenstva SmP a štědrý přispěvatel hnutí ANO Karel Hron za 959 tisíc. ANO přitom vede radniční koalici. 

Opilí bratři dostali za napadení muže v metru podmínku

/VIDEO/ Bratři Miloslav a Jaroslav Smetanovi (24 a 22 let) napadli letos v červnu cestujícího v metru, který je upozornil na neslušné chování. U soudu za to dostali osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na tři a půl roku.

Mladič je vinný z válečných zločinů v Jugoslávii, dostal doživotí

Generála bosenskosrbské armády Ratka Mladiče uznal Mezinárodní trestní tribunál vinným za zločiny spáchané během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995. Za své činy dostal doživotí. Vynesení rozsudku se protáhlo kvůli Mladičovým údajným zdravotním problémům. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT