Právě dnes se do kongresového centra České národní banky v Praze sjede přes 200 nejvýznamnějších politiků 
a byznysmenů, aby společně probrali úspěchy a otazníky české ekonomiky v posledních více než dvou dekádách. Svůj pohled na konferenci, kterou svolává sdružení Czech Top 100 a společně s regionálním Deníkem, Českou televizí, ČRo 
a agenturou Graylig, představí prezident Miloš Zeman a s ním i další ikony posledních 25 let.

Chyběly zákony

Jaké bylo uplynulé čtvrtstoletí? Cesta od centrálního plánování k tržní ekonomice byla trnitá. Takzvaná malá privatizace mezi roky 1991 až 1993 obstojně rozhýbala živnostenské podnikání pomocí přímého prodeje menších provozoven 
v aukcích.

Problémy nastaly při velké privatizaci, která dala vzniknout i novému termínu „tunelování". Svědectví této doby zaznamenal před šesti lety v knize Zrození ze zkumavky někdejší ministr privatizace Tomáš Ježek. „Tehdejší vedení federálního ministerstva financí bylo hluché k výtkám 
o nutnosti přijmout potřebné zákony," popsal tehdy Tomáš Ježek Deníku praxi úřadu, v jehož čele stál Václav Klaus.

Problém podle něj tkvěl 
v uspěchaném zákoně o investičních společnostech a fondech. Chyběl v něm klíčový paragraf o tom, že když do založených privatizačních a investičních fondů pošlou DIKové (držitelé investičních kuponů) své akcie, zakladatelé fondů musejí odejít a zůstanou akcionáři. Místo toho tam zakladatelé fondů zůstali a ti nepoctiví začali tunelovat. Prodávali majetek (akcie), který jim fakticky nepatřil a který původně měli jen spravovat.

I názory na privatizaci se ale různí. „Samozřejmě že po bitvě je každý generál. Neříkám, že privatizace byla špatná, to rozhodně ne, ale zpětně se některé věci mohly udělat jinak," řekl Deníku před začátkem dnešní konference někdejší ministr financí Klausových vlád Ivan Kočárník. „Některé velké firmy, třeba Tatra Kopřivnice, nemusely jít cestou privatizace, ale přímého prodeje," připouští Ivan Kočárník. Právě přímým prodejem se realizoval převod mladoboleslavské škodovky do rukou Volkswagenu. U zrodu tohoto obchodu, který je dnes považován za jeden ze vzorů transformace, stál v letech 1990 až 1992 tehdejší ministr bez portfeje (a později ministr průmyslu v době vlády Miloše Zemana) Miroslav Grégr.

Sklonek 90. let a začátek milénia poznamenala i sanace krachujících tuzemských bank, především IPB. Celkový účet za „bankovní středověk" se podle údajů konsolidační agentury vyšplhal na necelých 240 miliard korun. Naopak pozitivní stránkou byl třeba velký počet zahraničních investic, které se CzechInvestu podařilo nalákat mezi roky 2000 až 2007, hlavně v období jeho tehdejšího šéfa Martina Jahna. Do Česka tehdy přišlo skoro 570 miliard korun investic a vzniklo přes 160 tisíc pracovních míst. I díky této dějinné etapě je dnes Česko domovem pro nošovickou automobilku Hyundai či kolínskou TPCA.
Ekonomické údaje