Turecká centrální banka prohlásila, že je připravena poskytnout všechna nezbytná opatření, aby zajistila finanční stabilitu. I když lira již dosáhla svého dna a mírně se od něj odrazila, situace stále není stabilní. Inflace atakuje hranici 16 procent, vládní dluh se zvýšil o 18 procent a turecká burza se propadla o 17 procent. Pro chudé Turky představuje největší ohrožení právě inflace, píše server BBC. 

Lira se dnes ráno propadla na historický rekord 7,2 liry za dolar, v poledne již mírně posílila na hodnotu 6,9. Prezident Erdoğan dnes na tiskové konferenci prohlašoval, že jde o "ekonomický útok na jeho zemi".

Situace se dotkla i české koruny. "Právě krize na rozvíjejících se trzích je v tuto chvíli hlavním motorem ženoucím vpřed zisky amerického dolaru. Ta samá síla současně tlačí do defenzivy českou korunu spolu s ostatními regionálními měnami. A zdá se, že tento týden bude pokračovat v podobném duchu," myslí si Jan Bureš z ČSOB.

„Výprodej turecké liry stahuje měny rozvíjejících se ekonomiky a také euro. Dolar naopak sílí. Obětí odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů je i koruna, která dnes ráno oslabila na své minimum vůči dolaru za poslední více než rok,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus. 

Znepokojeni jsou investoři po celém světě. Index burzy v Londýně se propadl o půl procenta, podobně reagovaly trhy v Německu i Francii. Zasaženy byly burzovní indexy v Japonsku, Austrálii, Jižní Koreji i Hongkongu, které se propadly až o dvě procenta. Investoři nyní nakupují měny, které jsou dlouhodobě stabilní – americký dolar či japonský jen. Tím se však propad turecké ekonomiky jen prohlubuje.

Zahraniční dluhy rostou

Turecká centrální banka oznámila, že poskytne všem komerčním bankám dostatečnou likviditu, aby je zachránila před pádem. Kdyby totiž lidé začali hromadně vybírat peníze z bankomatů, nastal by problém. Místní banky mají totiž více než třetinu svých úvěrů v cizích měnách, píše agentura Reuters.

Banky jsou ale stále v ohrožení také kvůli tomu, že centrální banka nezvýšila úrokové sazby, což urychlilo inflaci. Lidé si tak mohou stále půjčovat s nízkým úrokem. V ekonomice je tak velké množství peněz, jejichž hodnota klesá. 

Není jasné, zda o tomto kroku nerozhodl sám Erdoğan, který je dlouhodobě proti vysokým úrokovým sazbám. Podle listu The Guardian tak Erdoğan rozhodl před svým znovuzvolením v červnu, aby Turkům zajistil levné půjčky a relativní blahobyt.

Autoritativní vládce také začal hájit domácí měnu a vyzval obyvatele, aby prodali své dolary a eura a nakoupili liru, čímž by posílili ekonomiku. Turecké ministerstvo vnitra rovněž vyšetřuje 364 účtů na sociálních sítích, které vyzývaly k liry prodeji, podle Ankary jde o provokaci.

V Turecku podniká například italský UniCredit, španělská BBVA či francouzská banka BNP Paribas. Situací je znepokojena i Evropská centrální banka.

Obavy představují i turecké stavební firmy. V době stavebního boomu si masivně půjčovaly peníze v dolarech a eurech, nyní po pádu místní měny jejich dluhy značně narostly.

Americký kněz jako rukojmí

"Erdoğanova odpověď na finanční krizi - aby jeho příznivci začali vyměňovat své dolary a eura opět za liru, je směšná. Dokazuje to, že Turecko vede muž, který ztratil kontakt s realitou. Země nyní musí vyřešit tři problémy: přehrátí ekonomiky, zvýšit úrokové sazby a narovnat vztahy s USA," myslí si analytik The Guardian Larry Elliott.

"Erdoğan by se ale musel pokorně vzdát Trumpovi. Vede totiž boj, který nemůže vyhrát. Bude muset přijmout nepopulární opatření, aby neuvrhl svou zemi do hyperinflace," dodává Elliott.

Současnou krizi má na svědomí několik příčin. Může za také zhoršení turecko-amerických vztahů, které vyústilo ve zdvojnásobení cel ze strany Spojených států na turecké komodity. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil zvýšení tarifů na 50 procent na dovoz oceli a 20 procent na dovoz hliníku do USA.

Jako důvod Trump uvedl fakt, že Turecko odmítá propustit amerického duchovního Andrewa Brunsona, kterého po více než dva roky vězní. Podle Ankary evangelický kněz spolupracoval se Stranou kurdských pracujících, viní ho také z podílu na nepovedeném vojenském puči v roce 2016. Brunson je od července v domácím vězení, kam byl propuštěn kvůli zdravotním problémům.

Pastor se také zapojil do hnutí okolo tureckého islámského duchovního Fethullaha Gulena, kterého Erdogan označil za strůjce pokusu o převrat. V Turecku na islámského učence vydán zatykač, schovává se proto v americké Pensylvánii. Ankara již několikrát žádala jeho vydání.

Dalším problémem ve vzájemných vztazích je otázka Kurdů. Spojené státy podporují kurdské rebely v Sýrii v boji proti Islámskému státu (IS). Turecko však proti nim vede otevřenou válku, jelikož se obává, že pokud si Kurdové vytvoří vlastní stát v Sýrii, mohli by sílit jejich tlaky na vytvoření podobné entity i na území Turecka.

Turecko se také jako člen NATO významně přátelí s Ruskem, které podporuje syrský režim Bašára Asada. Ve hře je také otázka základen NATO na území Turecka, které Spojené státy využívají k boji proti IS v Sýrii. V Turecku však nyní sílí tlaky, aby tyto základny Američanům uzavřelo.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že jeho zemi „nikdo nedostane na kolena“.