Pevně danou dobu prosadila Evropská komise na poslední chvíli, Česko žádalo dobu neomezenou. 

„Naši zástupci při vyjednávání s Evropskou komisí o dalším možném používání rumového aroma v lihovinách argumentovali doložením tradice výroby v těchto nápojích. Proti výjimce dnes byla Francie a Dánsko, Rakousko se zdrželo hlasování, ostatní členské státy a Komise ji odsouhlasily,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Ministerstvo zemědělství výjimku vyjednávalo na úrovni pracovní skupiny EK pro aromata a po celou dobu spolupracovalo se zástupci Státního zdravotního ústavu, Potravinářské komory ČR, výrobců aromatických látek a zástupců Svazu dovozců a výrobců lihovin.

Rumové aroma totiž obsahuje látku furan, která podle testů může způsobovat rakovinu. Na trh v Evropské unii je však povolené uvádět jen potravinové přídavky, které nejsou zdraví nebezpečné. Přechodné období na používání tradičního rumového aroma mělo Česko a další země od roku 2012 do konce tohoto týdne.

Do cukrářských výrobků se pak bude moci přidávat rumová příchuť už jen s nezávadnými přísadami. Aroma však používají nejen výrobci tuzemáku, ale také některých sladkostí – například rumových pralinek, sójových suků, punčových dortů, margotek nebo koblih. Zatímco v potravinách jej lze nahradit podobnými aromaty, v lihovinách to podle výrobců nejde, aniž by se změnila chuť.

Někteří výrobci se však i tak nespoléhali na udělení výjimky a radši se na změnu receptury připravili. Například jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz se předzásobila na tři čtyři měsíce. Zároveň už vyzkoušela jiné rumové přísady bez furanu. „Vybrali jsme náhradu. Máme připravené varianty namíchané bez furanu a rozdíl mezi chutěmi a vůněmi je skutečně nepatrný,“ uvedl pro Českou televizi ředitel firmy Josef Nejedlý.

Přesto ale věřili, že budou moci zůstat u nynější výroby. „Ten rum se tady dělá sto let, nikomu to nikdy nevadilo a najednou, protože jsou stále citlivější přístroje, mistři z EU zjistí, že je tam taková látka,“ dodal.

Rumové aroma, které se používá při výrobě rumové tresti, dává nezaměnitelnou a běžnými aromaty nenahraditelnou chuť a vůni tradičnímu alkoholickému nápoji typu Tuzemák. Výroba rumové tresti má v Česku mimořádnou tradici, která spadá do 19. století, kdy začal Sebastian Stroh v roce 1832 vyrábět alkoholický nápoj z potravinářského lihu a této rumové tresti. Ten je označen jako tuzemský neboli inlander rum. Tím začala tradice tzv. tuzemského rumu, kterého se v roce 2017 v České republice vyrobilo zhruba 17 milionů objemových litrů.

Česko v souvislosti s tuzemákem usilovalo v EU o výjimku už dříve, a to kvůli jeho názvu. Až do roku 2002 se totiž lihovina prodávala pod označením tuzemský rum. Evropské předpisy ale povolují označovat jako rum jen nápoje z destilátu z cukrové třtiny, zatímco český rum se vyráběl z lihu (který se většinou připravuje z bramborového škrobu) a přidané rumové esence.

Tuzemský rum se tak ještě před vstupem Česka do EU musel přejmenovat. Zvažovaly se názvy jako R.U.M. nebo zkrátka jen Tuzemský. Značku „Tuzemák“, jak lidé nápoji běžně říkali, si totiž už v roce 1997 zaregistrovala jedna z likérek. Spor se ale podařilo vyřešit a název tak mohli začít používat i ostatní výrobci.

Tuzemák má v Česku velké využití v kuchyni, kde se hojně používá při pečení vánočního cukroví. Podle Unie výrobců a dovozců lihovin tvoří konzumace všech rumů v Česku až čtvrtinu všeho vypitého alkoholu v zemi.