První zmínka o vysoké peci s hamrem, kterou ve Fryšavě nechala postavit vrchnost, je z roku 1666. Ještě dřív byla v obci významná sklářská huť. „Chtěli jsme tavit sklo, ale kolega říkal, že je to moc snadné, tak jdeme do železa," uvedl s nadsázkou Matura. S tavbou bude pomáhat odborník z brněnské vysoké školy. Používané suroviny budou místní, a to včetně železné rudy.

V peci vysoké kolem dvou metrů bude ruda proložena dřevěným uhlím. Oheň bude žhnout od sobotního rána, tým tavičů bude teplotu udržovat ručním dmycháním. Matura předpokládá, že surové železo vyteče během odpoledne. Akce bude v tábořišti Juta Hamick. Se sdružením Chalupáři ji pořádá obec Fryšava pod Žákovou horou.

Tavení železa prý ve Fryšavě brzo skončilo kvůli problémům s vodou, protože na stejném toku, Fryšávce, vznikly i hutě v sousedním Kadově. Železná ruda se kolem Fryšavy pro kadovskou železárnu těžila až do poloviny 19. století.

S historií železářství na Žďársku se lidé mohou seznámit i ve Šlakhamru v Hamrech nad Sázavou. Železo se tam vyrábělo od 14. století do poloviny 17. století. Návštěvníci hamru mohou vidět, jak se pálilo dřevěné uhlí v milíři, jak se těžila a tavila ruda a jakými nástroji byla vybavena hamernická dílna. Technická památka je veřejnosti přístupná od loňska.