Ubytovna pro zahraniční dělníky a cvičiště hasičů či jednotek Útvaru rychlého nasazení. Takové bylo naposledy využití chátrajících 20podlažních „bytovek“ na Jižním Městě. Přestavbu Sandry na malometrážní byty nakonec odsouhlasili současní zastupitelé Prahy 11.

Hlavní město na ni poskytlo dotaci přes 300 milionů korun a ještě městské části půjčilo dalších 200 milionů. Rozjet další mnoha set tisícovou investici do někdejšího hotelu Opatov se už Praha zdráhá.

Pozor na sociální ghetto

„Částka 800 milionů korun je tak obrovská, že kdybychom to měli ufinancovat, tak bychom museli vzít peníze z fondu rozvoje dostupného bydlení, což by vyčerpalo jeho podstatnou část," uvedl na prosincovém zastupitelstvu Adam Zábranský (Piráti), pražský radní pro bydlení.

Za původně předpokládanou zhruba půlmiliardovou částku se zhotovitele rekonstrukce nepodařilo vysoutěžit. Důvodem je nejen růst cen stavebních prací, ale také částečná změna projektu. Původně se počítalo s vybudováním levnějších malometrážních bytů. To ale vedlo k obavám, že dohromady pět stovek bytů pro sociálně slabší by mohlo vytvořit uprostřed panelového sídliště ostrůvek hůř přizpůsobivých obyvatel.

Černá díra

Hlavní město, kterému budova bývalého hotelu Opatov patří, proto po nástupu současného vedení v roce 2018 rozhodlo o úpravě části dispozic na větší byty. V nich by měly bydlet rodiny klíčových profesí pro město, jako jsou hasiči, policisté, učitelé nebo zdravotníci.

Názory na výhodnost přestavby věží se liší i mezi zastupiteli městské části. Na jedné straně její místostarosta Ondřej Prokop (ANO) argumentuje tím, že metropole potřebuje dostupné byty a Praze by se investice do obnovy objektu mohla brzy vracet na vybraném nájemné. Naproti tomu aktuálně opoziční Hnutí pro Prahu 11 (HPP 11) upozorňuje na příkladu Sandry, kam až se v průběhu přestavby šplhají další náklady. Další stovky milionů korun totiž podle HPP 11 spolykají náklady na zateplení budovy a výstavbu garáží pro budoucí obyvatele.