V roce 2014 se náklady VZP na léčbu spojené s mrazy vyšplhaly na devět milionů, o rok později na 10,8 milionu. V předloňském roce pojišťovna za mrazivé počasí zaplatila 12,3 milionu korun.

Mnohem vyšší sumy si pak mrazy vyžádají kvůli komplikacím, které způsobují lidem s nemocným srdcem nebo například s dýchacími potížemi. Pacienti ale přibývají i kvůli tomu, že onemocní chřipkou nebo běžnými nemocemi z nachlazení.

V roce 2016 byly následky mrazů v posledních letech největší. S omrzlinami a podchlazením skončilo u lékařů 1088 klientů VZP. Ve 224 případech byl stav nemocného natolik závažný, že skončil hospitalizací. Ostatní pacienti byli ošetřeni ambulantně.

U 166 nemocných vedly omrzliny k odumření postižené tkáně.

Opatrní ale musí být především astmatici, kardiaci nebo nemocní s vysokým krevním tlakem. Posledně jmenovaných je mezi pojištěnci VZP více než 1,1 milionu a na péči o ně vydá pojišťovna ročně kolem 2,8 miliardy korun.

U chronicky nemocných je však problém zjistit, zda u nich byly případné zdravotní komplikace vyvolány extrémním počasím.

Další stovky milionů vydá zdravotní pojišťovna každý rok za léčbu klientů s chřipkou a s běžnými nemocemi z prochladnutí.