„Poplatky za odběr podzemní vody se od roku 2002 nezměnily, po čtrnácti letech už jejich výše nijak nemotivuje odběratele k šetření tohoto velmi cenného zdroje pitné vody," řekl včera Deníku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Loňský extrémní úbytek vody v ČR jen potvrdil, že vodní zdroje musíme důsledně chránit," zdůraznil ministr.
Nádrž jako byznys
Cena povrchové vody z nádrží (tuto cenu určují povodí) v uplynulých letech rostla: dnes je to přes 4 koruny za kubík. Tudíž vodárnám, u nichž to technicky lze, se paradoxně vyplatí čerpat kvalitnější (a o polovinu levnější) vodu z podzemí. Mimochodem i čištění této vody je levnější. Podle dat z roku 2014 tak podzemní voda činí už nadpoloviční podíl z celkové produkce v ČR.
Podle Brabce je zvýšení poplatku ze dvou na šest korun sociálně citlivé a zákazníci to ani nemusejí poznat. „Zvýšení poplatků nebude mít plošný vliv na cenu vodného," míní ministr.
Návrh zákona ale s určitým růstem cen počítá. Jak konkrétně? Záleží, zda vaše vodárna odebírá spíše podzemní nebo povrchovou vodu z nádrží. Většinou je to půl na půl.
Pokud je závislost vaší vodárny na podzemní vodě poloviční (a zbytek čerpá z nádrží), ministerstvo životního prostředí očekává růst ceny vody o 18 korun na osobu a rok (čtyřčlenná domácnost navíc 72 korun za rok).
Kdyby (teoreticky) vaše vodárna čerpala veškerou vodu z podzemí, ročně to v průměru bude zvýšení ceny až o 52 korun na osobu a rok (navíc 208 korun čtyřčlenná domácnost).
Zpřísnění limitů
Situace se liší od města k městu. Například Olomoucko, Brno či Hradecko používá převážně podzemní vodu. Tam by poplatek logicky pocítili více. Naopak regiony Budějovicko, Ostravsko a Liberecko jsou podle MŽP zásobovány převážně povrchovou vodou z nádrží.
Vodohospodářským firmám se ale zvýšení poplatků nelíbí. Kromě zdražení odběru je čeká zpřísnění limitů při vypouštění odpadních vod, což si vynutí úpravy čističek a další náklady. „V některých lokalitách může cena vody vzrůst i o desítky procent," myslí si František Barák ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Ročně by podle něj bylo třeba investovat do opravy sítě 18 až 20 miliard korun, v reálu je to polovina. Stále tak platí, že 17 procent vody se ztratí v potrubí cestou k zákazníkovi.
Největším problémem vodárenství ale zůstává jeho atomizace, kdy v ČR existuje 2500 vodárenských firem, často přitom „trubky" vlastní obec a vodu prodává (a zisk inkasuje) soukromník. „Bohužel nefunguje pravidlo, že čím levnější voda je, tím efektivnější je provoz vodovodů a kanalizací," říká analytik firmy Grant Thornton Pavel Válek. Cenu vody bychom podle něj měli hodnotit podle toho, kolik daná vodárna investuje do oprav. „Tam, kde je cena vody vysoká a podíl nákladů na obnovu je mizivý, je na místě začít tlouci na poplach," říká Válek.
Zvyšování ceny vody je jen skrytá daň, říkají dodavatelé
Mezi největší dodavatele pitné vody v Moravskoslezském kraji patří Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) a Ostravské vodárny a kanalizace (OVaK). I když se obě společnosti zásadně liší v tom, jaký podíl podzemní vody využívají, připravovaná novela zákona bude mít na všechny jejich odběratele stejný vliv. „Novelu zákona pozorně sledujeme a argumentujeme, jak neblahé dopady by její přijetí v současné podobě mělo na vodárenské společnosti i odběratele," uvedl mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
Voda zdraží všem
Teoreticky by novela měla mít dopad především na dodavatele vody a její spotřebitele tam, kde se pitná voda vyrábí zejména z podzemních zdrojů. Praxe ale bude jiná. „Společnost SmVaK vyrábí 95 procent pitné vody z povrchových zdrojů nádrží Šance, Morávka, Slezská Harta a Kružberk a na podzemní zdroje připadá pouze malá část. Přesto by se zvýšení poplatků logicky promítlo do cen všech zákazníků, protože jsme solidární a nerozlišujeme, z jakého zdroje pitná voda v které oblasti pochází," dodal Marek Síbrt.
Nemáme německé platy
Ještě dál s kritikou poměrů zašel Petr Konečný, generální ředitel OVaK, které z podzemních zdrojů vyrábějí dokonce čtyřicet procent pitné vody.
„S novelou vodního zákona v navrhované podobě nesouhlasíme. Zvyšování poplatků není vlastně nic jiného než zvyšování skryté daně, která bude mít za následek nárůst ceny vodného a stočného pro všechny spotřebitele," řekl Petr Konečný s tím, že navýšení těchto poplatků je už teď neúměrně vysoké a Česko patří k zemím s nejvyššími poplatky za odběr podzemní vody v Evropě.
„Po novele se výší poplatků přiblížíme Německu, které se v tomto zásadně odlišuje od zbytku Evropy. Měli bychom však mít na paměti významné rozdíly v příjmu domácností v daných zemích," upozornil ředitel OVaK, pro které by novela znamenala zvýšení odvodu peněz do státní kasy o řadu desítek milionů korun bez sebemenší jistoty návratu.
S výhradami nejsou jediní
Výhrady dvou největších distributorů pitné vody v kraji nejsou zdaleka ojedinělé. Podobné stanovisko zaujímá také sdružení SOVAK, zastupující většinu vodárenských společností, Asociace měst a obcí ČR, krajské úřady nebo odborový svaz působící v oblasti vodního hospodářství, a řada připomínek zazněla také z některých ministerstev.