„Poplatky za odběr podzemní vody se od roku 2002 nezměnily, po čtrnácti letech už jejich výše nijak nemotivuje odběratele k šetření tohoto velmi cenného zdroje pitné vody," řekl včera Deníku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Loňský extrémní úbytek vody v ČR jen potvrdil, že vodní zdroje musíme důsledně chránit," zdůraznil ministr.

Nádrž jako byznys

Cena povrchové vody z nádrží (tuto cenu určují povodí) v uplynulých letech rostla: dnes je to přes 4 koruny za kubík. Tudíž vodárnám, u nichž to technicky lze, se paradoxně vyplatí čerpat kvalitnější (a o polovinu levnější) vodu z podzemí. Mimochodem i čištění této vody je levnější. Podle dat z roku 2014 tak podzemní voda činí už nadpoloviční podíl z celkové produkce v ČR.

Podle Brabce je zvýšení poplatku ze dvou na šest korun sociálně citlivé a zákazníci to ani nemusejí poznat. „Zvýšení poplatků nebude mít plošný vliv na cenu vodného," míní ministr.

Návrh zákona ale s určitým růstem cen počítá. Jak konkrétně? Záleží, zda vaše vodárna odebírá spíše podzemní nebo povrchovou vodu z nádrží. Většinou je to půl na půl.

Pokud je závislost vaší vodárny na podzemní vodě poloviční (a zbytek čerpá z nádrží), ministerstvo životního prostředí očekává růst ceny vody o 18 korun na osobu a rok (čtyřčlenná domácnost navíc 72 korun za rok).

Kdyby (teoreticky) vaše vodárna čerpala veškerou vodu z podzemí, ročně to v průměru bude zvýšení ceny až o 52 korun na osobu a rok (navíc 208 korun čtyřčlenná domácnost).

Zpřísnění limitů

Situace se liší od města k městu. Například Olomoucko, Brno či Hradecko používá převážně podzemní vodu. Tam by poplatek logicky pocítili více. Naopak regiony Budějovicko, Ostravsko a Liberecko jsou podle MŽP zásobovány převážně povrchovou vodou z nádrží.

Vodohospodářským firmám se ale zvýšení poplatků nelíbí. Kromě zdražení odběru je čeká zpřísnění limitů při vypouštění odpadních vod, což si vynutí úpravy čističek a další náklady. „V některých lokalitách může cena vody vzrůst i o desítky procent," myslí si František Barák ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Ročně by podle něj bylo třeba investovat do opravy sítě 18 až 20 miliard korun, v reálu je to polovina. Stále tak platí, že 17 procent vody se ztratí v potrubí cestou k zákazníkovi.

Největším problémem vodárenství ale zůstává jeho atomizace, kdy v ČR existuje 2500 vodárenských firem, často přitom „trubky" vlastní obec a vodu prodává (a zisk inkasuje) soukromník. „Bohužel nefunguje pravidlo, že čím levnější voda je, tím efektivnější je provoz vodovodů a kanalizací," říká analytik firmy Grant Thornton Pavel Válek. Cenu vody bychom podle něj měli hodnotit podle toho, kolik daná vodárna investuje do oprav. „Tam, kde je cena vody vysoká a podíl nákladů na obnovu je mizivý, je na místě začít tlouci na poplach," říká Válek.

Účet za vodu.

Zvyšování ceny vody je jen skrytá daň, říkají dodavatelé

Mezi největší dodavatele pitné vody v Moravskoslezském kraji patří Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) a Ostravské vodárny a kanalizace (OVaK). I když se obě společnosti zásadně liší v tom, jaký podíl podzemní vody využívají, připravovaná novela zákona bude mít na všechny jejich odběratele stejný vliv. „Novelu zákona pozorně sledujeme a argumentujeme, jak neblahé dopady by její přijetí v současné podobě mělo na vodárenské společnosti i odběratele," uvedl mluvčí SmVaK Marek Síbrt.

Voda zdraží všem

Teoreticky by novela měla mít dopad především na dodavatele vody a její spotřebitele tam, kde se pitná voda vyrábí zejména z podzemních zdrojů. Praxe ale bude jiná. „Společnost SmVaK vyrábí 95 procent pitné vody z povrchových zdrojů nádrží Šance, Morávka, Slezská Harta a Kružberk a na podzemní zdroje připadá pouze malá část. Přesto by se zvýšení poplatků logicky promítlo do cen všech zákazníků, protože jsme solidární a nerozlišujeme, z jakého zdroje pitná voda v které oblasti pochází," dodal Marek Síbrt.

Nemáme německé platy

Ještě dál s kritikou poměrů zašel Petr Konečný, generální ředitel OVaK, které z podzemních zdrojů vyrábějí dokonce čtyřicet procent pitné vody.

„S novelou vodního zákona v navrhované podobě nesouhlasíme. Zvyšování poplatků není vlastně nic jiného než zvyšování skryté daně, která bude mít za následek nárůst ceny vodného a stočného pro všechny spotřebitele," řekl Petr Konečný s tím, že navýšení těchto poplatků je už teď neúměrně vysoké a Česko patří k zemím s nejvyššími poplatky za odběr podzemní vody v Evropě.

„Po novele se výší poplatků přiblížíme Německu, které se v tomto zásadně odlišuje od zbytku Evropy. Měli bychom však mít na paměti významné rozdíly v příjmu domácností v daných zemích," upozornil ředitel OVaK, pro které by novela znamenala zvýšení odvodu peněz do státní kasy o řadu desítek milionů korun bez sebemenší jistoty návratu.

S výhradami nejsou jediní

Výhrady dvou největších distributorů pitné vody v kraji nejsou zdaleka ojedinělé. Podobné stanovisko zaujímá také sdružení SOVAK, zastupující většinu vodárenských společností, Asociace měst a obcí ČR, krajské úřady nebo odborový svaz působící v oblasti vodního hospodářství, a řada připomínek zazněla také z některých ministerstev.