„Musíme vycházet z toho, že zemědělci chtějí i nadále udržet vysokou cenu obilí a poukazují na něco, co je ve skutečnosti nijak existenčně neohrožuje,“ míní Maier.

Polsko, Maďarsko a Slovensko po protestech zemědělců dočasně zakázaly dovoz ukrajinského obilí. Náš ministr Zdeněk Nekula takový krok ale odmítl, navzdory kritice ze strany zemědělců. Jsou podle vás skutečně ohrožení levnější konkurencí z Ukrajiny a letošní sklizeň jim zůstane neprodaná v silech?
Já to tak vůbec nevidím. V první řadě je nutné říct, že cena obilí loni výrazně stoupla, rozkolísaly se trhy, cena se dočasně zdvojnásobila kvůli válce na Ukrajině. Řada českých zemědělců po žních obilí vůbec neprodávala, nechávala ho v silech už loni s vidinou, že ho pak dráže nebo stejně prodá, spekulovali na tom.

Tomáš MaierTomáš MaierZdroj: se svolením ČZUTeď se ale ceny pšenice po celém světě propadají…
A opět to není kvůli zahlcení trhu ukrajinským obilím, pro které se zrušila všechna obchodní omezení. Z hlediska globální ekonomiky a zejména obilí, poněkud neeticky řečeno, je konflikt na Ukrajině lokální záležitostí. To, že je Ukrajina obilnice světa, je zažité rčení, ale daleko od reality. Významnými producenty jsou i státy jižní polokoule, třeba Argentina, Austrálie nebo Nový Zéland. Tam navíc někdy v lednu byly žně, takže se dá očekávat, že tlak na snížení ceny bude pokračovat. Pro zemědělce, kteří chtěli vydělat co nejvíc, to není dobrá zpráva, mají potenciálně o konkurenci víc, ale zlevnit nechtějí a snaží se teď poukázat na ukrajinské obilí jako záminku. Není to nic jiného než ekonomický nacionalismus. Zapomínáme, že bychom s napadeným státem měli držet basu.

Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělství mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. Jejich kombinacemi však vzniká tzv. pesticidový koktejl
Obílí z Ukrajiny s pesticidy? Chemické koktejly jsou problémem celé EU

Podle statistických dat se do České republiky v loňském roce dovezlo okolo čtyř tisíc tun obilí, což představuje jen asi 0,2 procenta domácí produkce. Byla vůbec Ukrajina pro Česko před válkou důležitým dovozcem? 
Pro Česko nebyla vůbec důležitá a nebyla nijak zvlášť důležitá ani pro země Evropské unie, tedy vyjma kukuřice. Státy evropské sedmadvacítky jsou co do produkce pšenice plně soběstačné. V případě České republiky extrémně soběstačné. My coby Česko jsme pšenici a obilí obecně z Ukrajiny prakticky vůbec nedováželi, i teď je to opravdu zanedbatelné množství.

Existovala nebo existuje naopak opačná praxe? Tedy že se české obilí vyváží na západ, kde tak v podstatě konkuruje tamním producentům, a naopak u nás končí obilí třeba pro změnu z Polska nebo Slovenska?
Samozřejmě, že ano. Spíš obecně platí, že čím dál na západ vyvážíte, tím se zvyšuje výkupní cena. Takže z hlediska ekonomiky je pro zemědělce výnosné na západě prodávat, zároveň to ale tamní domácí producenty výrazně neohrožuje. A to nejen u obilí. Z České republiky se vyváží například velké množství syrového mléka, v Německu nebo Rakousku je výkupní cena i o korunu vyšší, což je pro zemědělce velmi zajímavé. Vysoké výkupní ceny jsou také důvodem, proč se vyváží tolik živých zvířat třeba do Rakouska.