Auta zastavovaly, podél silnice stáli lidé. Každý měl v ruce mobil nebo fotoaparát, aby si mohl vyfotit unikátní pohled. Zhruba ze stotřicetimetrové výšky na ně koukaly dvě obří oči. Jedno mělo skoro čtvrt hektaru. Byly to oči Milana Caise, vizuálního umělce a zakladatele kapely Tata Bojs. Občas mrkly.

„Za léta zkoušení už vím, že menší pohyby zorniček jsou lepší. Stačí mi upřený pohled a sem tam mrknout. Na betonovém monstru to působí nesmírně magicky,“ vysvětluje Cais.

Projekce začala ve 21:40. Nejprve se na věžích objevil čas. Po pěti minutách pak vykoukly dvě obrovské oči. Se soumrakem se věže postupně ztrácely, až nakonec se oči ve tmě začaly vznášet. „Pro Temelín to byla hodně povedená premiéra. Věřím, že v dohledné době se podobného projektu dočkají i v Dukovanech,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva společnosti ČEZ.

Vedení elektrárny bylo s netradiční akcí spokojeno. „Vlastní promítání mohlo zkomplikovat pouze počasí. My jsme měli obavy i o bezpečnost řidičů. Naštěstí se nic nestalo, počasí také vyšlo a výsledek stál opravdu za to,“ poznamenal Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Výsledek potěšil i autora nápadu Michala Trpáka. „Jsem rád, že jsme mohli na několik hodin oživit největší industriální sochy v jihočeské krajině. Jeden z nejstřeženějších objektů v zemi ožil kreativitou a iracionálnem,“ podotknul Trpák.

K osvícení dvou chladicích věží použili umělci čtyři projektory. Každý vážil 250 kilogramů a má elektrický příkon 8 kW. „Světelný výkon každého je 40 tisíc ansi lumen. Jde o nejsilnější projektory, které jsou v současnosti na trhu dostupné,“ představil techniku Romana Dušek z Vision Factory.

Projektory byly umístěny ve vzdálenosti dvě stě metrů, oči se promítaly ve výšce 130 metrů. Rozměr jednoho oka byl přibližně 30 krát 80 metrů.

Chladicí věže elektrárny Temelín měří 155 metrů, každá obsahuje více než milion metrů kubických vzduchu. Průměr na patě věže je 130 metrů, v koruně 82 metrů. O dvacet metrů menší je pak průměr nejužšího místa v pase věže. Proměnlivá je i tloušťka stěny, které se pohybuje od 18 do 90 centimetrů. Plocha pláště o velikosti více než 80 tisíc metrů čtverečních odpovídá osmi budějovickým náměstím. Stabilitu věže zajišťuje nejen tvar rotačního hyberboloidu, železobetonový plášť věže, ale také 112 sloupků, na kterých je věž postavena.