Australané se ale jen tak vzdát nechtějí. Začali totiž druhou vlnu útoku – podali si další žádost o povolení provádět průzkum. Změnili ale strategii a přitvrdili. UL v Česku zastupovala společnost Timex Zdice. Některé obce ale měly námitky, že takto malá firma chce provádět průzkum za desítky milionů.
Proto vznikla dceřiná společnost UL v Čechách – Urania Mining (UM). Ta je stoprocentně vlastněná australským gigantem.
Také už skončila doba, kdy Australané nabízeli pouze sociální výhody, jako například nižší nezaměstnanost. Vsázejí na jistotu. A tou jsou peníze.
„Pokud se s obcemi dohodneme, nabízíme jim 50 tisíc dolarů ročně,“ přiblížila novinku Olga Bubníková z UM.
Stanovisko obcí ale zůstává i nadále stejné. Průzkumné práce na svém území nechtějí.
„V tak krátké době se naše stanovisko nemůže změnit. Navíc chceme, aby právě v této lokalitě byl prostor pro výstavbu řadových domů. Je zde také zemská cesta Kleštěr, zapsaná v seznamu kulturních památek České republiky,“ uvedl starosta Polné Jindřich Skočdopole.
Ten dodal, že by Polná pocítila dopravní a ekologickou zátěž. A co říká na desítky tisíc nabízených dolarů? „Historie a příroda se nedá vykoupit penězi“.
Podobně hovořil i starosta Jamného Jiří Pejcha. „Peníze v tomto případě nejsou podstatné. Ať už za ně postavíme cokoliv, lidé u nás nezůstanou,“ řekl. Starostu Pejchu také překvapil krátký časový sled žádostí o povolení průzkumu.
Olga Bubníková se také domnívá, že je otázkou času, kdy se bude na Jihlavsku těžit. „Zásoby hnědého uhlí budou do 15 let vyčerpány. Alternativní zdroje energie to nevykompenzují. Možností je pouze jaderná energie,“ řekla.
Ta se také domnívá, že MŽP jedná v rozporu se surovinovou politikou státu. Ta totiž dala červenou těžbě uranu. Výjimku má pouze Dolní Rožínka na Žďársku. A právě tuto politiku společně tvoří MŽP a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Má stát zájem na těžbě uranu nebo ne?
Stanovisko MŽP se neměnní. „Stát nemá zájem na těžbě uranu. Prioritou je náprava škod, které vznikly vlivem těžby uranu v minulosti,“ řekl Jan Viewegh z MŹP.
Naopak MPO má úplně protichůdné stanovisko a je pro průzkumné práce na Jihlavsku. Vzniká tak paradox.
Průzkum, tak jak je navrhován, by byl povrchový a měl by minimální ekologické dopady. Trval by čtyři roky. Následovalo by další správní řízení o samotné těžbě uranu.
A je jasné, že to je hlavní cíl Australanů. Nikdo nebude investovat desítky milionů, aby zjistil, co se pod zemí nachází. Cílem je těžba. To potvrdila i Bubníková.
Velkým otazníkem a problémem je také rakovinotvorný radon, který by se při těžbě uvolňoval. Vysočina je totiž krajem s největší koncentrací tohoto plynu v republice.
V oblasti Polné by byl průzkum na území o rozsahu 2,1 kilometrů čtverečních. V Jamném přibližně o 3 kilometry čtvereční a ve Věžnici o 2,6 kilometrů čtverečních.