Podle odhadů by se mělo letos v Česku sklidit 5700 tun chmele. „Oproti loňsku čekáme propad v produkci tisíc tun. Oproti roku 2016 dokonce dva tisíce tun. Vůči dlouhodobému průměru bude sklizeň přibližně o deset procent nižší,“ sdělil Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec. „Důvodem je sucho. V červenci, kdy se tvoří hlávky chmele, dosáhl měsíční úhrn srážek na Žatecku pouze 25 procent dlouhodobého průměru,“ dodal.

Českým chmelařům se přitom v posledních letech dařilo, rozloha obdělávaných chmelnic od roku 2014 roste. „Letos po několika letech opět přesáhla hranici pět tisíc hektarů. V České republice se chmel pěstuje na 5025 hektarech, z toho na Žatecku na 3856 hektarech,“ vypočetl Vladimír Barborka ze žateckého pracoviště Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Propad chmelové produkce přinese pěstitelům finanční výpadky. „Nyní jsme v našem oboru na vlně investic. Hrozí, že někteří pěstitelé nebudou mít na další investice peníze,“ vysvětlil Zdeněk Rosa.

Jak se promítne očekávaný propad produkce na trh s chmelem, se podle jeho slov ukáže teprve po sklizni. Ceny chmele by ale růst neměly, jsou dlouhodobě nasmlouvané.

Na konečnou cenu piva pak mají ceny chmele jen minimální vliv.Abnormální teplo a sucho panovalo i v dalších chmelařských oblastech ve světě, dopady na Českou republiku byly ale nejhorší. „Například v USA jsou všechny chmelnice zavlažované. A voda se k nim přivádí i z poměrně velké dálky, třeba z hor,“ řekl Zdeněk Rosa, který je také viceprezidentem Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele a minulý týden předsedal světovému setkání chmelařů ve Španělsku.

Podle Luboše Hejdy, předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR, je čas se zabývat novými zdroji vody pro chmelaře. Zhruba čtvrtina českých chmelnic má sice závlahy, zdroje vody ale chybí. Část pěstitelů totiž odebírá vodu z potoků, ze kterých kvůli suchu úřady pravidelně vyhlašují zákazy odběrů. Závlahy jsou pak k ničemu. „Uvažuje se o projektech, které by pěstitelům v Žatecké chmelařské oblasti pomohly. Například přivaděč vody z Nechranické přehrady nebo nová přehrada u Kryr,“ sdělil Hejda.

VELMI BRZKÁ SKLIZEŇ

Přehrada má vyrůst u Mukoděl na Blšance, uvažuje se o ní už několik let. „Přivaděč z Nechranic by mohl dodávat vodu do Blšanky nebo potoků na Rakovnicku, kde by ji pak mohli chmelaři čerpat do závlah,“ dodal Hejda. Teplé počasí zapříčinilo velmi brzký začátek sklizně chmele. Někde se už sklízí, jinde se začne v nadcházejících dnech. Běžně přitom sklizeň startuje až ve druhé polovině srpna.

Velká část české produkce chmele jde na export, hlavně do Japonska. Více než v ČR vypěstují chmele v USA a Německu, celosvětově se vyprodukuje letos přibližně 117 tisíc tun této plodiny. V posledních letech roste zájem hlavně o specializované odrůdy, což je spjaté s rozmachem malých pivovarů.

„Ty se sice podílejí na celosvětové výrobě piva jen asi dvěma procenty, spotřebují ale 20 až 25 procent produkce chmele. Pro chmelaře jsou tak minipivovary významným segmentem na trhu,“ sdělil Zdeněk Rosa. Boom minipivovarů zažívá také Česko, jejich počet v poslední době roste.