Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců ANO. Domnívají se, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda se ale rozhodla pro úspornější postup, poukazovala na dlouhodobé rozpočtové dopady. Podle ANO vláda narušila legitimní očekávání důchodců, postupovala nepřípustně retroaktivně, navíc zneužila stav legislativní nouze.

Za poslance ANO se jednání zúčastnila bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se soudci a svědky však komunikoval jen advokát David Rašovský. Růst inflace byl podle něj očekávaný, nepředstavoval tak mimořádnou okolnost, která by odůvodnila zjednodušené a zrychlené projednání zákona ve stavu legislativní nouze. Vláda se podle Rašovského rozhodla sofistikovaným způsobem popřít právo seniorů na zvýšení penzí.

Někteří zaměstnanci s velmi vysokými příjmy si od letošního roku výrazně připlatí na daních. O víc peněz než ostatní je nově připraví jedno z opatření vládního úsporného balíčku. Podrobnosti najdete v článku
Vládní balíček zavařil bohatším zaměstnancům. Na dani si letos připlatí

Za vládu vystupoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Statistické a ekonomické údaje, které zazněly, podporují dlouhodobé stanovisko vlády, uvedl Jurečka. Soud by měl podle něj návrh ANO zamítnout.

Soud jako svědky dopoledne vyslechl předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, hlavního analytika rady Michala Hlaváčka, Petra Krále z České národní banky a Jaroslava Sixtu z Českého statistického úřadu. Odpoledne vypovídali Jurečka, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a pracovníci ministerstev Jan Přib a David Prušvic. Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.

Například podle Hampla se dalo předem očekávat, že růst cen povede k valorizaci, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl, podle kterého to byl šok.

Ministři věří, že Ústavní soud potvrdí zkrácení mimořádné valorizace důchodů

Růst cen v rozhodném období od července 2022 do ledna 2023 v domácnostech důchodců činil podle vyjádření vlády 11,5 procenta. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Kdyby vláda nechala proběhnout valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle obou ministrů dosáhnout až 400 miliard korun.

Majitelé nemovitostí si od letošního roku připlatí. Vládní konsolidační balíček přináší přes čtyřicet změn, které se týkají daně z nemovitosti. Podrobnosti se dočtete v článku
Daň z nemovitosti od roku 2024: Majitelé si připlatí. Zvýší se o 80 procent

Stanjura jednání ÚS hodnotil jako kultivovanou debatu na odborné úrovni. Nechtěl spekulovat, co by znamenalo pro státní rozpočet, kdyby ÚS návrhu vyhověl. „Počkáme si na rozhodnutí ÚS a pak jej budeme analyzovat. Nemáme ani připravenou záložní variantu,“ řekl Stanjura.

Schillerová po konci jednání novinářům řekla, že zazněla „celá řada velmi zajímavých otázek a ještě zajímavějších odpovědi“. Cítí, že pozice ANO je stále velmi silná. „Možná se cítím ještě lépe než ráno, ale to je otázka posouzení soudem,“ dodala.