Z pohledu na jednotlivé návrhy úsporných opatření lidé podle agentury považují za rozumné nižší zdanění u některých potravin, zdravotnických potřeb nebo bydlení, větší zdanění tabáku a alkoholu, snížení objemu platů ve veřejné sféře, seškrtání národních dotací a zvýšení daně z příjmů firem. Naopak jako nerozumné dotázaní vnímají návrhy týkající se zvýšení odvodů osobám samostatně výdělečně činným, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, zdražení dálničních známek, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na noviny a léky a zvýšení daně z nemovitostí.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické - proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?‘ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ uvedl ředitel agentury Jan Tuček.

Premiér Petr Fiala
Češi jsou s vládou nespokojení. Fialův kabinet hodnotí jako nejhorší od Nečase

Podle autorů průzkumu byli jednotlivým návrhům opět více nakloněni lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran. V daleko větším měřítkem tam bylo ale také sociálně-ekonomické postavení dotázaných, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky, doplnili autoři.

Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor 59 procent lidí uvedlo, že je navržená opatření budou stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ. Pětina lidí nedokázala dopady úsporného balíčku na svou peněženku odhadnout, 17 procent uvedlo, že je nepoznají, a čtyři procenta údajně ještě ušetří.

Vládě se nedaří komunikace, míní lidé 

Agentura se dotazovala také na názor lidí, jak vláda o úsporách komunikuje. Podle třetiny se kabinet Petra Fialy (ODS) komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení. Naproti tomu dvě třetiny soudí, že vládě komunikace vůbec nedaří. Myslí si to hlavně voliči opozičních a neparlamentních stran.

Na otázky týkající se konsolidačního balíčku se po jeho zveřejnění dotazovala také agentura Median. Podle jejího zjištění pro Český rozhlas jej 51 procent považuje za nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí.

Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách DPH sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu.

Ilustrační snímek
Důchodová reforma? Měla by být přijata co nejdříve, myslí si většina dotázaných

Vláda chce podle zveřejněného balíčku uspořit příští rok na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy Kč. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě.

Nižší důchody, mírnější valorizace, … 

Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.