Opatření souvisí s desetiprocentním snížením objemu peněz na platy ve veřejné správě a navazuje na letošní čtyřprocentní snížení mezd.

Bez snížení by platy politiků, soudců i žalobců od ledna skokově vzrostly, například u zákonodárců na 75.000 korun měsíčně z nynějších zhruba 59 000 korun. Novela zákona jim ale základní plat sníží pro příští čtyři roky na 55 900 korun měsíčně. Podobně předsedové parlamentního klubu či výboru budou pobírat 78 700 korun, stejně jako člen NKÚ.

Ministři, ústavní soudci a místopředsedové parlamentních komor mají mít základní plat 106 600 korun, premiér, předseda Ústavního soudu a předsedové sněmovny a Senátu pak 150 100 korun. Základní plat prezidenta republiky se sníží na 186 300 korun měsíčně.

Soudci a žalobci mají mít nižší platy jen v příštím roce, přičemž v případě soudců se jejich mzdy mají v letech 2012 až 2014 vrátit na loňskou úroveň. Základní mzda začínajícího okresního soudce by měla být 47 600 korun (od roku 2012 pak 50 100 korun), zvyšovala by se podle délky praxe. Začínající žalobce má příští rok brát 41 000 korun.

Přinejmenším soudci patrně novelu znovu napadnou u Ústavního soudu, který v jejich případě už zrušil letošní čtyřprocentní snížení a rozhodnout má ještě o stejné stížnosti žalobců. Viceprezident Soudcovské unie ČR Tomáš Mottl ve čtvrtek serveru Euro.cz potvrdil, že první žaloby lze očekávat v půlce února poté, co soudcům nebudou ve výplatních termínech řádně vyplaceny plné mzdy.

Průměrná mzda činila 23 665 korun

Pokud by Ústavní soud svým kolegům z nižších soudních stupňů znovu vyhověl, novela počítá s tím, že by se koeficient výpočtu platu soudců snížil z trojnásobku na 2,5násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře, u žalobců z 2,7násobku platu v nepodnikatelské sféře na 2,25násobek. Jinak bude příští rok platová základna pro představitele státu představovat 51 731 korun, pro soudce 54 005 korun v příštím roce a 56 849 korun v dalších třech letech a pro žalobce 46 557 korun pro rok příští.

Průměrná nominální mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku činila podle Českého statistického úřadu 23 665 korun. Přitom zhruba dvě třetiny zaměstnanců podle odborníků berou nižší plat. Analytici očekávají, že kvůli klesajícímu počtu zaměstnanců, nízké inflaci a stále omezenému oživení ekonomiky mzdy v nejbližší budoucnosti téměř neporostou.

Veřejnost platy ústavních činitelů sleduje a jejich růst ji nenechává lhostejnou. Stalo se tak například již v roce 1990, kdy tehdejší československé Federální shromáždění přijalo zákon, kterým stanovilo základní plat poslance 7 000 korun, což byl proti tehdejší průměrné mzdě asi dvojnásobek. Do parlamentu tehdy volaly denně stovky rozhořčených lidí, kteří s tím nesouhlasili. Nebyl prý zaznamenán ani jediný hlas, který by výši poslaneckých platů podpořil.

Současný výpočet platů ústavních činitelů se odvíjí od mezd ve státní správě a platí od července 1996. Tehdy základní plat zákonodárce činil 31 200 korun měsíčně.