Stanjura uvedl, že ročně stát z hazardu vybere kolem devíti miliard korun, změnou zdanění bude možné získat jednotky miliard. Hry pro tento účel adiktologové rozdělili do tří skupin podle jejich nebezpečnosti a stupně závislosti. Ministerstvo připravilo na tomto podkladu propočty změn tak, aby byly ve výběru daní pozitivní.

V současnosti v Česku platí nulová spotřební daň na tiché víno. Úvahy o zavedení daně objevují vždy v souvislosti s napjatým státním rozpočtem. Stanjura zmínil, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu.

Enormní zájem desítek tisíc lidí o možnost být dříve v důchodu a ještě za to brát více peněz přetížil Českou správu sociálního zabezpečení a ta nestíhala vyřizovat žádosti včas.
Češi nadužívají předčasné důchody. Stát si na ně posvítí, chystá opatření

Česko se v posledních letech potýká s velkou strukturální nerovnováhou státního rozpočtu. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun. Podle prognózy ministerstva financí by letos míra zadlužení Česka měla dosáhnout 45,8 procenta HDP, což je nejvyšší úroveň vůbec.

Navýšení letošního rozpočtu Stanjura nečeká

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura uvedl, že rozpočet je objemově veliký a zatím nevidí důvod pro jeho novelizaci. Jeho předchůdkyně, nynější šéfka opozičního sněmovního klubu ANO Alena Schillerová očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit.

Počátkem roku Stanjura uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. Uvedl tehdy také, že s pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet měl dokázat poradit. Změnu v postoji vlády k výši valorizace podle něj přinesla až data publikovaná 10. února o výši inflace, o kterou by podle zákona měly být penze navýšeny.

Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by rostl o 1770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy korun.

Podle nového návrhu vlády má důchodcům přijít průměrně 760 korun, iIlustrační foto
Snížení valorizace důchodů? S ohledem na volby dobrý vládní tah, říká politolog

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Příjmy rozpočtu loni vzrostly 

Současně proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun.

Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, sdělil už dříve ČTK.