Na ústeckém svahu bude růst červené víno, vysazení přišlo podle radnice na 20.000 korun. „Vysazena byla odrůda Cerason, což je kříženec Merlanu a Fratavy. Je to odrůda, která později raší, to je výhodné pro tuto oblast, protože by měla uniknout jarním mrazíkům," uvedl Podrábský. „Patří mezi rezistentní odrůdy odolné vůči houbových chorobám, je pěstitelsky méně náročná a zatím není příliš rozšířená," řekl Podrábský. Svah pod Větruší je podle něj vhodný pro vinici. „Věřím, že se odrůdě bude dařit a vzniknou pěkná červená vína," dodal.

Nápad sázet městské vinice v rok, na který připadá 700. výročí narození Karla IV., vznikl v Cechu českých vinařů. Nedávno se sázela větší vinice na náměstí v Roudnici nad Labem, kde je 300 keřů. „Je to dobrý počin, který ukazuje, jak se réva pěstovala, třetím rokem už by měly být vidět hrozny," uvedl Podrábský.

Vinaři připomínají zásluhy císaře Karla IV. v souvislosti s vínem mimo jiné i speciální kolekcí vín. „Karel IV. nařídil pěstování vína v celém království českém, byl zvelebitel vinařství, který se zasloužil o jeho rozkvět," připomněl Podrábský.

Výhlášená oblast

Ústecko bylo historicky vinařskou oblastí, řekl ředitel muzea Václav Houfek. „Ústí nad Labem bylo v rámci Čech jednou z nejvyhlášenějších vinařských oblastí. Dokonce se tady pěstovalo lepší víno podle různých dobových textů z 18. století než třeba na Litoměřicku nebo Roudnicku," řekl Houfek. Víno z ústeckých svahů se podle historiků dodávala i na panský dvůr v Praze nebo v Drážďanech. Na konci 18. století bylo sedm z deseti nejbohatších ústeckých měšťanů vinaři. „Všechny svahy okolo Ústí byly vinice," doplnil Houfek.

Vinařská tradice zanikla před téměř 100 lety s průmyslovou revolucí. Se spuštěním železnice v polovině 19. století se začala do Čech dovážet kvalitní vína z Uher. „Byly velkou konkurencí pro české vinaře. To se ještě ale dokázali celkem držet. Ale začaly se šířit různé nákazy, které napadaly staré vinařské kultury. A to byly hlavní rány, které vinařství dostávalo," doplnil Houfek. Poslední velké vinice byly ještě před první světovou válkou poblíž hradu Střekov, i ty ale později zanikly a dnes jsou na jejich místě ovocné sady.