Žádný posun a nikdo neví, co se bude dít dál. Tak by se ve zkratce dalo shrnout dění kolem územního dluhu České republiky vůči Polsku.

Dluh vznikl už v roce 1958, kdy se na popud Polska mezi oběma státy napřimovala hranice, aby se linie mezi zeměmi mohla lépe uhlídat. Tehdejší Československo však udělalo při výměře chybu a neoprávněně získalo 368 hektarů, které nyní Poláci chtějí zpátky.

Co se opavského okresu týká, požadují naši severní sousedé navrácení celkem 99 hektarů.

Před necelými dvěma lety proběhla na půdě Moravskoslezského kraje schůzka starostů dotčených obcí se zástupci Ministerstva vnitra, které má věc na starosti. Od té doby se však neudálo vůbec nic.

„Řešení územního dluhu přísluší výhradně státu. My jsme předali ministerstvu písemná stanoviska některých obcí. Žádné aktuální informace nyní nemáme k dispozici,“ poznamenala mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.

Její slova potvrdilo naší redakci i Ministerstvo vnitra. „Dosud nebyla schválena směrnice pro jednání, proto nelze s Polskem uskutečnit ani expertní jednání, na jejichž základě by byl návrh smlouvy vypracován. V současné době zahájení projednávání nepředpokládáme,“ konstatoval mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

Starostové dotčených obcí se k možnému navrácení území staví negativně. Největší plochu má vrátit nevelká Třebom, konkrétně 45,6 hektaru. Je to druhé největší číslo v celém Moravskoslezském kraji.

„Jedná se o ornou půdu, louky a podobně. Není správné, abychom měli vracet tolik území, protože fakticky se jednalo jen přibližněo deset hektarů. V našem případě to ztěžuje třeba výstavbu obecního rybníka, kterou realizovat chceme, ale bohužel nemůžeme, protože jeden travnatý pás patří státu, který jej blokuje pro Polsko,“ komentoval starosta Třebomi Jaroslav Vlk.

Totožný názor má na věc i starosta Chuchelné Rudolf Sněhota. V případě této obce je ve hře 34,8 hektaru. „Samozřejmě bychom o území neradi přišli, neposunulo se to vůbec nikam, teď to spí. Územní dluh se u nás týká lesů a polí, jde o významnou honitbu,“ nastínil čelní představitel Chuchelné Rudolf Sněhota.

Kromě těchto dvou obcí se vyrovnání týká ještě Píště (9,4 hektaru), Hatě (5 hektarů), Hněvošic (3 hektary) a jeden hektar území by měly Polsku vrátit také Šilheřovice.