Průzkum o jejich uvažování, včetně otázky předávání firem potomkům, včera už poosmé představila J&T Banka.

Typickým dolarovým milionářem je dnes v Česku muž kolem 51 až 53 let s vysokou školou. Žen je ve sledované skupině jen pět procent, a mladých do 40 let je pouze devět procent.

Nejčastěji jde o podnikatele, kteří začínali už v 90. letech a dodnes aktivně podnikají. Proti dnešním milionářům „v mikinách“ jsou opatrnější v tom, do čeho své peníze vydělané podnikáním investují. A zakládají si na tom, že o nich není moc vědět.

Dohromady dnes čítá skupina dolarových milionářů v desetimilionovém Česku 24 tisíc lidí. „Před deseti lety jich byla polovina,“ podotýká šéf J&T Banky Štěpán Ašer.

A co dál?

Čeští dolaroví milionáři jsou stále první generací lidí, kteří zbohatli. Nejde o rentiéry. V investicích jsou konzervativní: 39 procent uvedlo, že hodlá investovat do stavebních pozemků a rezidenčních nemovitostí (29 %). Velká skupina (35 %) je ale odhodlána investovat i do začínajících firem (start-upů).

Zcela propadl zájem o zemědělskou půdu. „Při osobním pohovoru jsme se dozvěděli, že zemědělská půda je přeprodaná a že se koncentruje do rukou oligarchických skupin,“ popisal Jaroslav Cír z agentury PerfectCrowd, která s některými milionáři prováděla i dodatečné hloubkové pohovory.

Proti obdobným průzkumům ze zahraničí se českým boháčům libí investice do tzv. sběratelských aktiv. Jde hlavně o starožitnosti a umění, ale nahoru se dere i zájem o víno, poštovní známky či mince. „Ne nadarmo se o nás ve světě hovoří jako o národech filatelistů. Vždyť i slavný modrý a červený Mauritius mají tuzemské majitele,“ připomíná Ašer.

Protože typický věk milionářů překročil střední hodnotu, v průzkumu se řeší i rodičovství. Přes 88 procent boháčů uvedlo, že motivuje své děti k tomu, aby si samy vydělávaly na brigádách. Zároveň ale rodiče neváhají své bohatství investovat do vzdělání potomků. Jen třetina rodičů milionářů si však myslí, že dítě zůstane ve firmě a stane se jejich následovníkem.