Kliknutím zvětšítePříslušné memorandum, o jehož podpisu obě strany informovaly na výročním zasedání Fraunhoferovy společnosti v Drážďanech, předpokládá, že Fraunhoferovo fórum v Česku povzbudí celkovou česko-německou spolupráci v aplikovaném výzkumu – mimo jiné tím, že bude monitorovat pokrok při realizaci společných pilotních projektů. Jde o vědecké projekty, na nichž se dohodnou jednotlivé ústavy Fraunhoferovy společnosti s výzkumníky v Česku.
„Dohodli jsme se, že budeme s Němci také úzce spolupracovat v rámci vědeckých programů Evropské unie. To považuji za zvlášť důležité. Budeme totiž společně hledat cesty k evropským finančním zdrojům přímo v Bruselu, zatímco stávající toky peněz z evropských fondů do Česka během několika let nejspíš skončí," řekl Pavel Bělobrádek, který se v Drážďanech setkal s německou ministryní vzdělávání a výzkumu Johannou Wankou.
Do spolupráce s Fraunhoferovou společností se mají na české straně zapojit instituce aplikovaného výzkumu, univerzity i průmyslové firmy.
Fraunhoferovo fórum v České republice vznikne v rámci strategického dialogu mezi Českem a Německem, který se týká řady oblastí od zahraniční politiky až po boj proti drogám. „Konstatovali jsme, že ze všech pracovních skupin se nejdynamičtěji rozvíjí spolupráce právě v oblasti vědy a výzkumu. S našimi německými partnery se zcela shodujeme, že kvalitní aplikovaný výzkum je základním předpokladem úspěšného hospodářského a průmyslového rozvoje," uvedl vicepremiér Bělobrádek.
Desetitisíce vědců a inženýrů
Výzkumné aktivity v Německu, díky nimž si Spolková republika udržuje postavení nejsilnější evropské ekonomiky s velkým inovačním potenciálem, stojí pevně na obou nohách základního i aplikovaného výzkumu. Mezi proslulé německé výzkumné instituce, které se zabývají základním výzkumem, patří například Společnost Maxe Plancka.
V oblasti aplikovaného výzkumu je nejslavnější značkou nejen v Německu, ale v celé Evropě právě Fraunhoferova společnost. Jejím posláním je využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky, poznatky a výsledky výzkumu pro inovace – tedy ve prospěch veřejnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky.
Přímo v Německu se výzkumem zabývá 69 ústavů a pracovišť Fraunhoferovy společnosti. Dceřiné společnosti této německé instituce působí v některých zemích Evropské unie – Rakousku, Itálii, Švédsku, Velké Británii, Portugalsku, ale také ve Spojených státech a Chile.
Společná česko-německá pracovní skupina, která vznikla už na základě prvního memoranda mezi vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Fraunhoferovou společností z října 2016, pracuje na zřízení Fraunhoferovy dceřiné společnosti a projektových center také v České republice. Memorandum o vytvoření Fraunhoferova fóra pro aplikovaný výzkum v ČR je tedy druhým v pořadí.
Fraunhoferova společnost má 24 500 zaměstnanců – většinou vědců a inženýrů. Rozpočet společnosti přesahuje úroveň 2 miliard eur, přičemž více než 70 procent těchto finančních prostředků získává díky kontraktům o spolupráci ve výzkumu se soukromými firmami a výzkumným projektům financovaným z veřejných zdrojů. Financování projektů Fraunhoferovy společnosti tak do značné míry závisí na tom, kolik peněz jsou její centra schopna získat formou smluvního výzkumu. Jde tedy o silný motivační prvek. Necelých 30 procent financí pak poskytují přímo spolková a zemské vlády.
Špičkového výkonu dosahuje Fraunhoferova společnost i v oblasti patentových žádostí a celkového počtu registrovaných patentů. Každý pracovní den společnost podá v průměru více než dvě patentové žádosti a v tomto ohledu se vyrovná nejvýkonnějším průmyslovým firmám.
Inspirace pro Česko
Německý model podpory aplikovaného výzkumu se stává nejen velkou příležitostí pro zapojení českých vědců, ale také inspirací pro další zdokonalení tuzemského systému. Právě v oblasti aplikovaného výzkumu se v posledních letech podařilo nastartovat také funkční strategický dialog mezi českou vládou, výzkumnými institucemi a tuzemským průmyslem.
„Začali jsme se zabývat dlouhodobou perspektivou, která výrazně přesahuje horizont současné vlády," říká vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Proto jsme nastartovali detailní debatu s jednotlivými průmyslovými sektory. Na jedné straně jsme my představili naši analýzu českého výzkumu, na druhé straně jsme se od zástupců těchto sektorů dozvěděli, co je podle nich do budoucna důležité," dodává Bělobrádek. Výsledkem je shoda na společných prioritách a oblastech, do kterých bude účelné směřovat také veřejné zdroje na podporu výzkumu.
Spolupráce s Německem – a konkrétně Fraunhoferovou společností – v tomto ohledu nabízí další šanci i vzhledem ke skutečnosti, že Spolková republika je nejvýznamnějším trhem pro české exportéry. Větší aktivita Fraunhoferovy společnosti v Česku může například pomoci českým malým a středním podnikům, které se potýkají s omezeným rozpočtem na výzkum. Tyto podniky by se mohly společně s česko-německými vědeckými týmy zapojit do společných projektů, které tak dosáhnou na financování z více zdrojů – kromě příspěvků zúčastněných firem by pak bylo možné významnou část prostředků získat z českých veřejných zdrojů a Fraunhoferovy společnosti.
Silikonové Sasko
Výroční zasedání Fraunhoferovy společnosti se uskutečnilo v Drážďanech – hlavním městě Svobodného státu Sasko – za účasti 650 hostů z řad německé politiky, státní služby, výzkumných organizací i firem. Jednání přední instituce pro aplikovaný výzkum právě v Sasku nepostrádalo symboliku - podle vzoru Křemíkového údolí „Silicon Valley" získává tato země přezdívku „Silicon Saxony".
Jak napsal kupříkladu list Financial Times, tento nejvýchodnější region Německa totiž začíná hrát roli lídra v elektrifikaci automobilů. Vděčí za to jak tamním výzkumným ústavům, tak firmám, které Sasku poskytují konkurenční výhodu v oblasti výroby baterii, lehkých automobilů a vybavení vozidel polovodiči, které dokáží zvládat toky dat nezbytných pro technologii autonomního řízení.
Hybridní automobily v Sasku už vyrábí Porsche, zatímco automobilky Volkswagen, BMW a Daimler chtějí díky zdejším aktivitám čelit nástupu amerického výrobce automobilů Tesla. V Sasku působí také výrobci čipů jako Infineon a GlobalFoundries.
Potenciální výrobci baterií samozřejmě berou v potaz i skutečnost, že se největší známé evropské naleziště lithia nachází na sasko-české hranici. Společnost Daimler již v Saské Kamenici vyrábí baterie pro své hybridní vozy od roku 2012. Před několika dny tam Daimler otevřel svou druhou továrnu. Ta se má stát jednou z největších a nejmodernějších továren na výrobu baterií na světě.
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
