Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku zřejmě bude zaveden kurzarbeit, schválila to Sněmovna

Praha - V Česku zřejmě bude zaveden takzvaný kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba. Schválila to dnes Sněmovna. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent. O každé žádosti firem o tuto podporu by rozhodoval kabinet.

17.6.2015 5 AKTUALIZOVÁNO 17.6.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Kurzarbeit poslanci zařadili 120 hlasy ze 156 přítomných členů dolní komory na návrh sociálního výboru do vládní novely zákona o zaměstnanosti. Proti bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS, obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci. Debata trvala asi půldruhé hodiny.

ODS neuspěla s návrhem vrátit předlohu k novému projednání do výborů, ač tento postup podpořil v debatě i předseda hospodářského výboru z koaličního ANO Ivan Pilný. Jde podle něho o závažný zásah do ekonomiky. „Novela nebyla řádně projednána," uvedl Pilný. Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) si ale mohl kdokoliv z poslanců projednání návrhu ve výborech vyžádat už dřív.

Norma především předpokládá, že členové obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Alena Nohavová (KSČM) uspěla v dolní komoře s návrhem vypustit z okruhu těchto lidí členy bytových družstev. Předloha míří k posouzení do Senátu.

Sobotka rozhodnutí vítá

Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí Sněmovny přivítal, podle něj se tím Česko řadí po bok řady vyspělých zemí, kde tento systém velmi dobře funguje. „Myslím, že se nám podařilo systém tzv. kurzarbeitu nastavit tak, aby si firmy dokázaly podržet své kmenové zaměstnance i po přechodnou dobu v případě hospodářského poklesu, kdy by jinak musely přikročit k propouštění," sdělil.

Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. V dohodě s úřadem práce by se musel zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud by firma dohodu porušila, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.

Pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti

Cílem původního vládního návrhu novely je sjednotit pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají. Nová pravidla by se týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.

Podle společnosti Deloitte je návrh opatřením, které může pomoci zaměstnavatelům v době nedostatku zakázek nebo v případě postižení živelní pohromou. „Nicméně kvůli nutnosti schválení každé jednotlivé dohody vládou se dle mého názoru bude jednat spíš o výjimečné opatření, jehož praktický dopad bude omezený," sdělila Lucie Rytířová z Deloitte.

Autor: ČTK

17.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Mimořádná událost

Útok nožem v Mnichově: cyklista pobodal pět lidí a ujel

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
1 11

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Jan Kysela: Zeman a Babiš chtějí všechno, jen plusy a žádné minusy

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek se měl dopustit porušení volebního zákona tím, že dělal nepovolenou kampaň. Policie mu zabavila klíče od auta a odvezla ho na služebnu. Propustili ho krátce před půlnocí.   

Týdenní zkrat: Vyčistěte si odpad a zvolte

Volíme. O ničem jiném se tento týden skoro nemluvilo. Přesto se ale našlo i několik důležitých nevolebních zpráv. Třeba ty z Hradu. Odkud jinud taky, že?

Nové léky nejen na srdce. Čekání na ně bude ještě delší

/INFOGRAFIKA/ Důvod? Výrobcům už nejspíš nebude stačit, že doloží, jakému procentu pacientů jejich pilulky zachrání život.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení