Člověk má dobré zaměstnání, stabilní výdělky, a tak si vezme půjčku. Jenže pak přijde nemoc nebo ztráta práce, příjmy klesnou, dlužník nestačí splácet a vezme si další úvěry, aby měl na splátky prvního. A výsledek? Nemá ani na jídlo.

BÍDNÁ PAMĚŤ

Zhruba v takové situaci se podle průzkumu, který zpracovala společnost Kruk, ocitlo pět procent dlužníků. Další pětina má jenom nejlevnější potraviny a oblečení. „Nejčastěji si půjčujeme na nákup zboží, jako jsou automobily nebo domácí spotřebiče, a rekonstrukci bytu či domu,“ říká mluvčí společnosti Jana Žaludová. Paradoxně si podle ní ale šestina dlužníků ani nepamatuje, kolik vlastně dluží.

Problémy s domácím rozpočtem bývají častější v domácnostech mladších lidí a u rodin s větším počtem členů. Netýkají se ale pouze dlužníků. V situaci, kdy lidé nemají ani na základní potraviny, se ovšem bez ohledu, zda dluží, či ne, nacházejí tři procenta českých domácností; na základní potřeby pak nemá šestnáct procent rodin v Česku.

Dluhy přitom podle respondentů průzkumu často ovlivňují i jejich rodinný život. Například když utratí peníze za nepotřebné věci, nebo zatají nějaký příjem. „Více než pětina lidí s dluhy uvedla, že ke konfliktům kvůli financím u nich dochází nejméně jednou měsíčně,“ dodala Žaludová.

Podle generální ředitelky Úřadu práce Kateřiny Sadílkové dluhy těžce sužují i nezaměstnané. „V exekuci je každý čtvrtý uchazeč o zaměstnání,“ říká. To je zhruba 48 tisíc lidí.

BEZ PRÁCE A V EXEKUCI

Jejich problémem ovšem je, že se jim často nevyplácí hledat si práci, protože jim po výdělcích okamžitě „skočí“ exekutor. „Snažíme se jim vysvětlit, jak zacházet s penězi,“ říká šéfka Úřadu práce, který spolupořádá v pondělí 12. listopadu takzvaný Den bez dluhů. Na svých pobočkách ve spolupráci s občanskými organizacemi otevře stánky, kde odborníci lidem poradí, jak uhradit své závazky.

V mezinárodním srovnání přitom na tom obyvatelé Česka nejsou nejhůře. „Češi jsou v Evropské unii druzí nejspolehlivější plátci dluhů. Loni byla v problémech se splácením těchto částek pouze 3,2 procenta české populace, zatímco průměr EU činil 9,3 procenta,“ konstatuje Lukáš Kovanda ze společnosti Czech Fund.