Potvrzuje to i biochemik a včelař z Univerzity Palackého v Olomouci Jiří Danihlík, podle něhož byla letošní zima pro včelaře kritická. „Zatímco loni ztráty včelstev v Česku činily 6,6 procenta, letos uhynulo nebo v zimním období ztratilo matku 19,4 procenta včelstev. Velké rozdíly jsou i mezi kraji. Nejvyšší úhyny zaznamenali včelaři v moravskoslezském kraji, kde činily zhruba 32,5 procenta," přiblížil výsledky svého dotazníkového šetření mezi včelaři Danihlík.

Jenomže situace může být ještě horší. Svůj průzkum si dělal i Český svaz včelařů, který má asi 50 tisíc členů. „Nám vyšla čísla trochu vyšší. Podle nich uhynulo kolem 30 procent včelstev," uvedl místopředseda svazu Jaroslav Hrabák 
s tím, že úhyny kolem deseti procent jsou běžné a v případě 20 procent by asi nebyly překvapivé.

Kleštík včelí

Hlavním viníkem velkého úhynu byl právě varroa destructor neboli kleštík včelí, které způsobuje onemocnění zvané varroáza. Jestliže chovatelé chorobu odhalí včas a zahájí léčbu, včely na onemocnění neumírají. Potíž je v tom, že se k varroáze přidávají další choroby. Pokud se navíc najde několik včelařů, kteří svá včelstva neuhlídají, šíří se nákaza v okolí. Někteří z chovatelů tak našli své úly bez včel i zásob. Nemocné včely totiž úly opouštějí a umírají v přírodě. „Naopak ti, kteří o včely zejména v kritickém letním období pečovali, měli úhyny nižší. Pro včelaře je skutečně zásadní, aby zdravotní stav včel pravidelně sledovali a případně včas zahájili léčbu," doplnil Danihlík.

Podle Hrabáka má na přenos choroby vliv i velké zavčelení některých území. „Je jasné, že když si včelař postaví sto včelstev na jednom místě, je riziko přenosu větší, než když jsou včelstva rozprostřena na větším území," řekl.

Nerovnoměrné zavčelení

Na vysoké zavčelení v některých oblastech upozornil ve své zprávě už před časem předseda Asociace profesionálních včelařů Jan Kolomý, i když toto nebezpečí nespojoval přímo s přenosem chorob. „Nejhorší je nerovnoměrné zavčelení, místy může být i sto včelstev na kilometr čtvereční. Nabízí se úvaha, zda se nejedná o týrání zvířete. Je však také pravda, že na mnoha místech je krajina bez včel. Řešením by byla určitá regulace podle úživnosti dané lokality. Včelaři sami nejsou schopni to posoudit a domluvit se," napsal ve zprávě.

Šetření olomoucké univerzity také ukázalo, že největší úhyny včelstev byly letos zaznamenány v Belgii, a to 36,5 procenta. S trochou nadsázky by se podle průzkumu dalo říct, že čím dále na západ, tím vyšší úhyn včelstev. Jaroslav Hrabák ze svazu včelařů si to vysvětluje organizovaností včelařství a tím spojeným přenosem informací. „Je totiž důležité, aby se včelstva začala léčit ve stejné době," doplnil.

Obnova včelstev

Každopádně obnova zdecimovaných včelstev nebude levná. Svaz včelařů to odhaduje na částku 600 milionů až jednu miliardu korun. Ministerstvo zemědělství už včelařům přislíbilo 21 milionů korun na tlumení nemocí včel. Na pomoc přispěchali i některé regiony. Například Liberecký kraj začínajícím včelařům a pro boj s varroázou rozdělí milion korun. V kraji se od loňského září snížil počet včelstev o 28 procent na současných 14 tisíc. 
K rozšíření roztoče přispěly poslední dvě teplé zimy, které umožnily kleštíkům přežít 
v dostatečném množství, aby mohli napáchat větší škody.

Dalo by se čekat, že úhyn včel s sebou přinese i zdražování medu. Ten skutečně podražil zhruba o dvacet procent, ale varroáza neměla na stoupající cenu příliš velký vliv. „Může za to nedostatek medu na trhu v předešlých dvou sezónách. Medu bylo málo celosvětově," vysvětlil Hrabák a doplnil, že letos by mohlo být medu poměrně dost.

Zároveň ale klidní očekávání, že by kvůli tomu mohl med zlevnit. „Na ceně se to neprojeví. Včelaři si nahrazují výpadek z předešlých let. Nehrozí tedy, že by med zlevnil, spíš naopak," řekl. Kilo medu tak lze letos pořídit zhruba za 150 korun. Ještě nedávno stál 120 až 130 korun.

Produkce medu se loni snížila o jedenáct procent na 7162 tun. O včelaření je však stále větší zájem a v posledních několika letech se lidé tomuto hobby stále více věnují a někteří z nich mají včelaření jako slušný vedlejší příjem. Vždyť také nejvíce přibývá chovatelů s větším počtem včelstev. Loni se včelaření věnovalo 53 447 lidí, což je o tři tisíce víc než 
v roce 2013.

Z českých úlů.