Ještě hůře situaci vidí zpracovatelé medu. Obávají se dokonce, že jeho produkce bude oproti běžným rokům jen více než poloviční. Loňská úroda podle statistiků dosáhla 9365 tun. V uplynulém čtvrtstoletí byl nejslabší rok 1997, tehdy se v Česku vyprodukovalo pouze 4532 tun medu.

Včely letos menší produkcí medu reagovaly zejména na kolísavé jarní počasí. Ještě koncem března totiž panovaly desetistupňové mrazy, matky ve včelstvech proto nekladly vajíčka.

Po následném oteplení se včelstva začala rozvíjet pomaleji než květiny. Včelám totiž trvá tři týdny, než z vajíčka vyrostou natolik, aby mohly létat pro nektar.

CHYBÍ JEDNA GENERACE

„Výsledkem bylo, že v době květu ovocných stromů a řepky ve včelstvech chyběla celá generace včel,“ uvedl Milan Špaček ze společnosti Medokomerc, která je největším domácím zpracovatelem medu.Infografika

Situaci včelařům stejně jako zemědělcům poté ještě  zkomplikovalo sucho, takže ani rostliny neměly mnoho nektaru.

Naopak dobrou zprávou pro spotřebitele je, že letošní med bude kvalitní. „Med z let, kdy je snůška slabší, bývá chuťově plnější,“ míní Špaček. Je to proto, že takový med obsahuje směsi nektarů z více rostlin oproti běžným ročníkům, kdy hodně medu bývá z jednoho rostlinného druhu.

Za kvalitu medu si ovšem lidé budou muset připlatit. „Letos český med vyjde se všemi náklady ve výkupu o 15 procent dráž,“ konstatoval Špaček.

Podle Uváčika nyní na venkově med od včelařů stojí zhruba 150 až 180 korun za kilogram, v Praze bývá ještě o něco dražší. „Je to nejenom proto, že pražští včelaři mají vzhledem k většímu počtu zájemců stálý odbyt, ale jejich med také bývá kvalitnější,“ prohlásil.

ZDRAVÁ METROPOLE

Velkoměstské včely totiž berou nektar z parků a okrasných květin. K jejich ošetření zahradníci nepo-užívají žádné pesticidy a herbicidy, na rozdíl od zemědělců, kteří na venkově těmito prostředky stříkají své plodiny, zejména řepku.

V některých velkoměstech bývá med kontaminován těžkými kovy z brzdových destiček aut. „V Praze se ovšem zatím nic takového ani při namátkových kontrolách nepotvrdilo,“ pochvaluje si Uváčik.

Zákazníci přitom podle něj dokonce lehce ušetří, neboť včelaři obvykle chtějí peníze získat rychle a med prodávají brzy po jeho vytočení – buď spotřebitelům nebo do výkupu. „Kdyby si jej schovávali na Vánoce, nebo dokonce na předjaří, mohli by za něj dostat 200 korun, v Praze i více,“ dodal včelař.