Problémy s rapidním úbytkem včelstev výrazně zvýšily poptávku zemědělců i zahrádkářů po čmelácích. Letos premiérově a jako vůbec první český subjekt se jejich chovem začala zabývat společnost Zemědělský výzkum se sídlem v Troubsku na Brněnsku. Vyprodukovala už asi 500 čmeláčích hnízd, která byla za dva a půl měsíce rozprodána. Počet zájemců byl přitom více než dvojnásobný.

Problémem úbytku včelí populace se zabývají vědci i včelaři samotní. Bohužel zatím jen s malým užitkem. Někde se snaží pomoci i státy, jak o tom svědčí například loni schválená strategie USA na podporu včel a jiných opylovačů. Investice do programu činí desítky milionů dolarů ročně. Úbytek včel by při opylování rostlin mohli nahradit čmeláci z umělého chovu. „Několik problémů takového využití čmeláků řeší projekt s názvem Opylovači jako nezbytná součást zemědělské produkce, který jsme finančně podpořili," uvedla k tomu pro tisk Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury České republiky.

Šance pro přírodu

co možná nevíte
- Čmelák (Bombus) je rod hmyzu náležící do čeledi včelovití. Popsáno už bylo více než 250 druhů.
- Podobně jako včely se čmeláci živí rostlinným nektarem. Zdá se však , že na rozdíl od nich se lépe vyrovnávají se zhoršováním životního prostředí. Jsou dobrým opylovačem.
- Na člověka prakticky neútočí a když, tak jen při obraně. V jednom hnízdě může žít až dvě stě jedinců, i když zpravidla jde o desítky kusů.

Na úspěšném projektu z let 2011 až 2014 se podíleli odborníci z Ústavu organické chemie a biochemie, z Výzkumného ústavu pícninářského a ze společnosti Zemědělský výzkum, která jak již bylo uvedeno se zabývá chovem a prodejem čmeláků.

„V rámci projektu byly vyvinuty a právně ochráněny dva typy chovných úlů a jedna chovná nádoba. Dále vznikl probiotický přípravek, který má příznivý dopad na mikroflóru trávicího traktu čmeláků," vysvětluje tuto odbornou problematiku Alena Votavová ze Zemědělského výzkumu.

Po sérii náročných experimentů se nakonec podařilo načasovat chov čmeláků podle očekávané doby kvetení konkrétních plodin. Díky finanční podpoře projektu ze strany Technologické agenury ČR se zrodila rovněž celková logistika chovu, počínaje laboratořemi a konče internetovými stránkami (www.ceskycmelak.cz pozn. red.). Byl také vytvořen objednávkový systém.

Snahy o kontinuální laboratorní chov čmeláků mají v České republice poměrně dlouhou tradici. Již v 80. letech minulého století se o něj pokoušel například docent Vladimír Ptáček. „Až naše cílená podpora projektu však poprvé umožnila efektivní výzkumnou práci a přechod od výzkumu k praxi," řekla Rut Bízková.

Radost ekologů

Projekt byl původně zaměřený na zemědělské využití čmeláků, a to zejména v ovocných sadech a při šlechtění rostlin. Vcelku brzy však jeho autory překvapil velký zájem zahrádkářů a milovníků přírody vůbec, chcete-li ekologů. V souvislosti s úbytkem včel lidé jednoduše hledají nejrůznější cesty, jak zajistit opylení rostlin v zahradách, veřejných prostranstvích, na lukách a polích.

Čmeláčí hnízdo vychová v průběhu roku desítky mladých královen, které mohou následující rok založit další hnízda v okolí.

Použitím čmeláků pro opylování dochází k růstu výnosů a zvýšení kvality plodů. Existují rostliny, které mohou být opyleny pouze čmeláky, třeba jetel jako významná pícnina. Čmelák se navíc dobře přizpůsobuje uzavřeným prostorům. Je tedy ideálním opylovačem například ve sklenících.

PETR KOUTNÝ