„V prvním čtvrtletí pokračoval úbytek počtu klientů ve třetím pilíři. Z pohledu nově vstupujících klientů do účastnických fondů bude nutné, aby se stát zamyslel nad takovými opatřeními, která by do systému ve větší míře zapojila lidi mladší 40 let. S tím souvisí i otevření otázky regulace distribuce, která je v nynější zákonné úpravě velkou brzdou zájmu o spoření na penzi. U dalšího růstu objemu vkladů bude nutné více motivovat zaměstnavatele nebo zavést inflační valorizaci státního příspěvku," uvedl prezident asociace Vladimír Bezděk.

Ve druhém pilíři bylo dalších 82.630 účastníků, o necelých 700 více než na konci roku. Do druhého pilíře je od loňského ledna možné přesměrovat tři procentní body z odvodů na sociální pojištění a přidat dva body ze svého příjmu. Současná vláda však jej chce zrušit. Nová důchodová komise, která má jeho konec přichystat a připravit další reformní kroky v systému penzí, se poprvé sešla právě dnes.

V transformovaných fondech třetího pilíře, které jsou již pro nové zájemce uzavřené, pokračuje přirozený pokles účastníků. Lidé si z nich peníze vybírají nebo přestupují do účastnických fondů. Počet klientů transformovaných fondů klesl od začátku roku o 70.000, naopak v účastnických fondech přibylo 30.000 lidí.

Ve srovnání se stavem na konci roku 2013 stoupl objem spravovaných peněz ve všech typech fondů o devět miliard Kč na 291,33 miliardy Kč. Penzijní společnosti koncem března spravovaly v transformovaných fondech 288,9 miliardy Kč, v důchodových fondech 654 milionů Kč a v účastnických fondech 1,8 miliardy korun.

Zaměstnavatel přispívá více než milionu účastníků

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření přes milion účastníků, tj. 20,74 procenta z celkového počtu. I zde došlo proti konci roku 2013 k nárůstu o téměř 44.000 účastníků. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 670 Kč měsíčně a na doplňkové penzijní spoření až 780 Kč měsíčně.

Skladba majetku ve fondech penzijních společností se ve srovnání se stavem v závěru loňského roku příliš nezměnila. V transformovaných fondech převažovaly z 69,3 procenta české státní dluhopisy, dalších 22,3 procenta představovaly ostatní dluhopisy a nástroje peněžního trhu, 5,6 procenta peníze na účtech včetně termínovaných vkladů a 1,5 procenta akcie a podílové listy.

Skladba majetku v nových typech fondů (účastnické a důchodové fondy) by se měla teprve postupně individualizovat podle investičních profilů jednotlivých fondů. Stále okolo poloviny všech prostředků v těchto fondech bylo zatím umístěno na bankovních účtech, včetně termínovaných vkladů.

Většinu zisku zatím vytvořily transformované fondy

Celkový zisk fondů penzijních společností za první čtvrtletí 2014 činil 958 milionů Kč. Stále přitom platí, že 99 procent zisku zatím vytvořily transformované fondy, a to vzhledem k postupnému a spíše pomalejšímu růstu objemu prostředků v nových typech fondů.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo osm z původních 44 fondů. Všechny se zapojily do nového systému penzí, tedy založily penzijní společnosti a přeměnily nynější fondy.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a v neexistenci výsluhové penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.