Užšímu kruhu zainteresovaných je známá už od roku 2009, i když do povědomí veřejnosti se dostala až později, v souvislosti s přetrvávající ekonomickou krizí a hledáním obranných mechanizmů. Prozatím nehraje v peněžním systému nějakou závažnější roli, ovšem jak se říká, co nebylo, může být.

Před pěti lety ji popsal autor vystupující pod pseudonymem Satoši Nakamoto. O rok později se odmlčel. Není proto vyloučeno ani to, že se pod uvedeným jménem skrývala hned skupina počítačových nadšenců. V každém případě byl bitcoin na světě, s názvem odvozeným od anglických slov bit (jako základní jednotky informace) a coin, což v překladu znamená mince.

Není jednoduché systém vysvětlit ani charakterizovat, pokud člověk nemá hlubší znalosti počítačového světa. Když nehodláte tuto měnu koupit za skutečné peníze, bitcoin se dá získat (v odborné hantýrce vytěžit) hlavně pomocí výkonné grafické karty. Když odečtěte náklady na elektrickou energii, denně můžete v dobrém případě vydělat ekvivalent 40 až 50 korun.

Možnou cestu nabízejí ještě specializovaná zařízení ASIC, která jsou ovšem natolik drahá a technicky náročná, že pro běžného uživatele je tato metoda nerealizovatelná. A protože prakticky denně se na síti objevují další zájemci o virtuální měnu, výtěžnost se pro „těžaře" neustále snižuje. Konečný počet jednotek, které budou vydány, je totiž předem známý a dosahuje 20 999 999,9769 jednotek. Operace se potvrzují každých deset minut.

Systém je naprogramován tak, že uvedené množství bude vyčerpáno v roce 2040. Pokud bude zájem o tuto měnu přetrvávat, bitcoiny budou mít vyšší hodnotu a dojde k deflaci.

V oběhu je asi 12 milionů bitcoinů

Proto se od samého začátku předpokládá, že platit bude možné i zlomky bitcoinů, přičemž nyní je dělitelnost omezena na osm desetinných míst. Ta se může ještě zvýšit. Momentálně je v oběhu asi 12 milionů bitcoinů (zkratka BTC).

Kde jimi můžete platit, respektive za co je utratit? Míst, kde lze platit touto alternativní měnou, je zatím jen málo, v jednotlivých zemích jde nanejvýš o desítky prodejen. Pak to však může být platba za konzumaci občerstvení v kavárně, stejně jako účet za koupi spotřebního zboží.

Mezičasem už existují také bankomaty, v nichž lze měnit bitcoiny na skutečné peníze nebo naopak. Jedním z patnácti míst světa, kde fungují, i Bratislava. Přístroj instaloval podnikatel Marián Jančuška. Jak uvedl, jeho motivem je propagace virtuální měny.

Bitcoiny lze tímto způsobem nakupovat a prodávat za eura v aktuálním kurzu. Za použití bankomatu se platí poplatek ve výši jednoho procenta z transakce. Za první měsíc provozu v závěru minulého roku bankomat zaznamenal asi 200 operací. Další přístroj přibude brzy v Košicích.

Státy v ofsajdu

Přístup států a vlád k této měně je různý. Německo například loni bitcoin uznalo a také zdanilo, i když efektivnost takového kroku je otázkou, protože získáváním bitcoinů se nikdo moc nechlubí. Zato Čínská lidová banka minulý měsíc tuto měnu institucím zakázala, zatímco veřejností naopak používání povolila. Odborníci však časem očekávají regulaci ze strany dalších států a státních institucí.

Cena bitcoinu kolísá a spočívá v podstatě jen v tom, za kolik jsou lidé ochotní tuto jednotku kupovat a prodávat. Rozumí se mezi sebou, neboť jak už bylo řečeno, státy a centrální banky jsou z účas- ti vyloučeny. Ostatně, tvůrcům šlo právě o to, aby tato virtuální měna byla decentralizovaná. Pokud bitcoin nebude chtít nikdo, jeho cena bude nulová.