Letos společnost, která dává práci více než 1200 lidem 
a patří k největším zaměstnavatelům v Královéhradeckém kraji, navazuje na předchozí léta růstu. Čeká, že tržby vzrostou o přibližně 130 až 150 milionů na 2,3 miliardy korun. V příštím roce navíc uvažuje o dalším zvýšení výroby a tržeb o šest až osm procent. To vše při masivních investicích do zvyšování výrobních kapacit a produktivity práce. Jen od roku 2012 investovala Veba miliardu korun hlavně do rozšíření a modernizace tkalcoven a úpraven i do rekonstrukcí objektů. V čele stabilního manažerského týmu stojí už od roku 1992 jako generální ředitel a předseda představenstva Josef Novák.

Byla cesta k úspěchu trnitá?

Jako podnikatelské i životní krédo říkám, že pokud někdo chce něčeho dosáhnout, nesmí se překážkám vyhýbat. Naše cesta byla velice trnitá. Tak jako všechny textilky, byla Veba na začátku vnitřně zadlužená a byla příliš veliká z hlediska počtu závodů. Museli jsme koncentrovat výrobu, vyrovnávat se s dlouhodobým posilováním koruny, s liberalizací trhu, s nástupem asijské konkurence i s jakýmsi zaostáváním, které jsme měli za nejšpičkovější západoevropskou konkurencí.

Veba je úspěšná díky exportu brokátů do Afriky. Vyváželo se tam už od začátku, nebo jste africký trh dobývali postupně?

Určitá malá část výroby pro Afriku tady existovala už 
v 70. a 80. letech. My jsme o tom ale moc nevěděli, protože se vyváželo prostřednictvím Centrotexu, podniku zahraničního obchodu, který měl státní monopol na vývoz a dovoz textilu. I Centrotex to prováděl přes západoevropské prostředníky, takže my jsme o trhu nevěděli prakticky nic. K Africe jako ke strategické oblasti jsme se vrátili na počátku předchozí dekády. Po roce 2000 jsme se tamním trhem i technologií pro africký brokát začali intenzivně zabývat. Náš přímý vstup na africké trhy se datuje zhruba od roku 2004.

Jaké procento výroby vůbec tvoří dodávky pro Afriku?

Nyní africké tkaniny tvoří více než 90 procent výroby. Není to jen brokát, ale i další typy tkanin. Škála je široká 
a zahrnuje i tisky a voály. Africký brokát je však těžištěm naší výroby. Zbytek výroby je původní orientace Veby na textil pro domácnosti, jako jsou lůžkoviny, ubrusy, froté, vaflové a jiné výrobky.

Hledáte nějaké nové trhy?

Už jsme vykročili. Jsou to zejména arabské trhy, trhy Perského zálivu. Připravili jsme pro ně zcela jinou a novou škálu výrobků – pánské arabské šátky a materiály na pánské oděvy. Muslimský svět nás hodně zajímá, protože má vztah k naší nabídce. Kam chceme vykročit do budoucnosti, to je třeba Írán a postsovětské sředoasijské země, jako je Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkmenistán.

Soupeříte na trzích s levným textilem z Asie?

Samozřejmě je tam spousta zboží z Indie, Pákistánu, Číny, ale to je spodní a střední úroveň trhu. My jednoznačně na všech našich trzích oslovujeme elity, které chtějí kvalitu, exkluzivitu a svým způsobem značku. A to jsou ti, kteří chtějí evropské zboží. Pro nás samozřejmě existují konkurenti, ale na naší úrovni jsou to Němci, Rakušané a Švýcaři. A je lepší utkávat se s nimi než s levnými Asiaty. Řekl bych, že s našimi konkurenty nesoupeříme cenou, ale především kreativitou, inovací, kvalitou produktů, způsobem obchodování a servisem, který zákazníkům nabízíme.

Když Vebu na jaře navštívil prezident Zeman, oznámil, že Hrad věnuje africký brokát marockému králi. Máte ještě nějaké takové známé koncové zákazníky?

V minulosti jsme například dodali ložní prádlo ze superluxusního damašku thajské královské rodině. To pro nás byla veliká událost. Bylo to prostřednictvím obchodníka v Singapuru. Říkalo se, že v našich brokátech chodil libyjský vůdce Kaddáfí, ale ani to nebyly přímé dodávky, kupoval je od našich partnerů v Mali. Co víme, třeba jako dárek je velice vítaný náš africký brokát u nigerijských emírů, což jsou tamní tradiční vládci, kteří už sice nemají politickou moc, ale mají velikou autoritu u obyvatelstva. Když dodáváme africký brokát třeba na ambasádu, je tam vítanějším darem než třeba české sklo.

Zdejší tradice textilního průmyslu je bohatá, sahá až do středověku, v polovině 19. století na místě Veby začala existovat první mechanická tkalcovna, položily se tady základy moderního textilnictví. Jaké jsou vaše pocity, když víte, že navazujete na něco s takovými kořeny?

Když si uvědomíme, že za 160 let si osm generací zdejších textiláků umělo poradit 
s poklesy a vzestupy, s válkami a krizemi, tak nechceme být generace, která by připustila neúspěch textilnictví. Tradice a kontinuita, to je jeden ze základních kamenů naší firemní kultury, a síla tradice působí tehdy, když je aktuální, živá v přítomnosti 
a když ji můžeme dál rozvíjet, tvarovat. Není to něco strnulého. Když se například rozhlédnete po našich továrních areálech, vidíte, že to staré musí ustoupit novému. Už nemáme ani kouřící komíny, komíny vůbec, protože věci řešíme novými technologiemi.

Čím to je, že Veba uspěla a jiné textilky zkrachovaly?

Faktorů je mnoho. Řeknu dva podstatné příklady jako střípek v celé mozaice. Broumov jsou typické Sudety
a v Sudetech nedocházelo k privatizaci formou vrácení majetku původním vlastníkům restitucemi. Veba proto zůstala kompaktní, výkonná. Společnost se nedělila na menší celky, z nichž žádný nebyl životaschopný jako původní celek, jako tomu bylo jinde. Druhou okolností je, že se tu sešel úžasný tým lidí ve vedení. Už 20 let to děláme společně v týmu šesti manažerů a spoluvlastníků firmy, dnes už bohužel jen v pěti. Kontinuita firmy je vidět. Těžká cesta úspěchu je i to, že jsme se rozhodli pro Afriku, která roste. Je jasné, že jinak se podniká s trhy, které rostou, než s těmi, které stagnují a kde se pořád mluví o krizi či recesi. A v neposlední řadě vždy říkám: Ano, toto vše je potřeba, ale je nutné také štěstí a to jsme asi měli.

Stavy se zde prý nezastaví 24 hodin denně po sedm dní v týdnu.

Ano, to je ve všech našich hlavních provozech trvalý pracovní režim. A též způsob, jakým se nám rychle vrací obrovské investice, které do výroby, technologií a modernizace dáváme – v průměru 300 milionů korun ročně. Zařízení jsou v nepřetržitém provozu i proto, že poptávka je silná.

Co je pro vás nyní hlavním úkolem v práci?

Abychom společnost předávali nové generaci globálních manažerů, kteří budou vyškolení a vypracovaní po všech stránkách a kteří Vebu úspěšně povedou dál.