Banku Laiki v dnešní podobě čeká zánik s tím, že její zdravá aktiva, část dluhů a povinně pojištěné vklady do 100.000 eur převezme největší komerční finanční dům Bank of Cyprus. I tam nastanou podle Sarrise nezbytné škrty u vysokých vkladů. Jejich výši nebyl ale s to zatím upřesnit.

Ministr, jehož vláda v pondělí získala od eurozóny příslib půjčky deseti miliard eur (260 miliard Kč) výměnou za sanaci kyperského bankovnictví, také řekl, že původní dohoda z předminulého víkendu byla lepší. První verze záchranného plánu totiž předpokládala zdanění všech vkladů, tedy i do 100.000 eur, a to několika procenty. „Nevedlo by to ale k rozpadu banky Laiki," upozornil Sarris.

Vláda možná sníží mzdy a důchody

Ministr rovněž nevyloučil, že kyperská vláda bude nucena v brzké době přikročit ke snižování mezd a důchodů v důsledku očekávaného prudkého poklesu ekonomiky země. Záviset to podle něj bude na dalším vyjednávání s trojkou, to jest zástupci eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu o splátkovém kalendáři evropské pomoci.

Podle Sarrise měla banka Laiki potíže zhruba od roku 2006, kdy se prý dostala do rukou lidí, kteří nekontrolovaně poskytovali obrovské množství úvěrů, zejména v Řecku. Poslední dva roky byla banka udržována v chodu už jen uměle. "Snažili jsme se získat čas, dokud by se Kypr nedostal do záchranného mechanismu (Evropské unie).

Vypořádávání se se ztrátami banky Laiki a s jejich následky podle Sarrisova odhadu potrvá zhruba sedm let.

Kypr se podle Sarrise zřejmě rovněž nevyhne privatizaci podniků se státní účastí. Nejde ale prý v současnosti o bezprostřední záležitost, i když o privatizace se zmiňují podmínky evropské pomoci.