"Stejně jako celá společnost prošel i český obchod obrovský kus cesty. Na jeho počátku stála 'žena za pultem' a řezník se svíčkovou 'pod pultem'. Dnes trendy udává obchodní řetězec s desítkami tisíc položek v nabídce, s plně funkční pekárnou a řeznictvím schopným zpracovávat celé kusy dobytka," řekl ČTK prezident SOCR Tomáš Prouza.

Studenti na přednášce, vysoká škola, univerzita, posluchárna - ilustrační foto
Vysokých škol i jejich studentů od revoluce přibylo. Mění se i zájem o obory

Agrární analytik Petr Havel připomíná, že kromě známých domů, jako je pražská Kotva či bývalý Máj, které fungují doposud, maloobchod prakticky neměl žádná nákupní centra. V obcích tehdy dominovaly prodejny obchodních družstev - Včela nebo Jednota, které se následně, pokud neukončily svou činnost, přetransformovaly v dnešní COOP. Změna struktury podle Havla byla odstartována už takzvanou malou privatizací, kdy mohl tehdejší prodejny převzít personál, nebo je mohl zakoupit investor.

"Po několik let tak v ČR existoval boom malých prodejen, takzvaných 'kočárkáren', neboť řada malých prodejen vznikala i při privatizaci bytového fondu v jejich nebytových prostorách. Vzhledem k vyšším fixním nákladům a nízké nabídce zboží a vzhledem k malým prostorám takových prodejen se ale začaly na jejich úkor prosazovat nadnárodní maloobchodní sítě," dodal Havel.

První hypermarket

Dokazuje to i projekt Česko v datech, podle něhož se změnil trend spotřebitelských návštěv jednotlivých provozoven. Zatímco v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel ČR nejčastěji v malých prodejnách a 24 procent v supermarketech, o desetiletí později do malých prodejen zavítalo pouze 19 procent Čechů. Supermarkety pak klesly na 16 procent. A na přelomu tisíciletí začaly být "rájem konzumu" hypermarkety.

17. listopad 1989. Shromáždění studenti a kordon policie na Národní třídě v Praze.
Polovina mladých by se chtěla vrátit do socialismu. Ale jen na chvilku

Prvním z nich byl Globus v roce 1996 v Brně. "Šíře sortimentu společně s vlastní skutečnou pekárnou a řeznictvím, to bylo na trhu skutečnou raritou, a v rámci velkých obchodů to tak i zůstává dodnes," řekl ČTK regionální ředitel Globusu René Hesoun. Po propuknutí hospodářské krize se podle něj projevilo nasycení maloobchodního trhu a velké formáty obchodů se začaly zmenšovat a zákazníci zaměřili pozornost na diskonty.

Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka v posledních letech zažívá maloobchod "revoluci". Tentokrát je ale spojena s expanzí internetových obchodů. Jejich tržby každoročně rostou dvojciferným tempem. Za posledních 18 let se tak maloobchod stal jedním z nejrychleji rostoucích odvětví ekonomiky, dodal Dufek. "Reflektuje to dobrou situaci tuzemských domácností, které těží z velmi příznivého vývoje ekonomiky, historicky nízké nezaměstnanosti a svižného růstu mezd," doplnil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Analytik UniCredit Bank Jiří Pour připomněl, že za posledních téměř 30 let se mohli Češi těšit z relativního zlevňování zboží včetně potravin. Vliv na to měl růst produktivity v ekonomice a rozvoj mezinárodního obchodu.

Papírnictví Mikeska v Ostravě.
Drobná papírnictví vymizela. Taková je prostě doba, říká majitel jednoho z nich

"Za průměrnou hrubou měsíční mzdu si tak mohli Češi koupit v roce 2018 oproti roku 1989 zhruba trojnásobné množství mouky a rýže, trojnásobek vepřového masa, sedminásobek oleje, šestinásobek cukru, tří a půl násobek vajec, dvojnásobek másla, dvou a půl násobek jablek," uvedl Pour. Změn doznalo od roku 1989 i množství spotřebovaných potravin na obyvatele a struktura jídelníčku českých domácností.