Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na zprávu rady uvedla, že radou doporučovaná konsolidace veřejných financí za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu je dlouhodobě neudržitelná.

Podle rady by vývoj mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí. Zahrnovat by podle rady měl především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění fungování veřejné správy.

Schillerová plánuje, že provozní výdaje státu budou fakticky klesat kvůli zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. "Prioritně budeme cílit na kapitálové výdaje ze zdrojů Evropské unie, ať již jde o strukturální a investiční fondy, nebo nové instituty, jako jsou Nástroje pro podporu a oživení. Souhlasím, že diskusi o úpravě daňového mixu se nepochybně nevyhneme," uvedla.

Dluhová brzda

Podle dnešní zprávy rady se takzvaná dluhová brzda může prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uvádí projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP. "Není to ale tak, že bychom dosažení tohoto čísla očekávali. Ukazuje to jen rozsah toho problému, té nerovnováhy," uvedl člen rady Jan Pavel.

Ministerstvo financí ve svých plánech počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních očekávaných 44,8 procenta HDP. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které úřad plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. Loni veřejný dluh činil 38,1 procenta HDP.

"Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela," uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní šlo například o snížení zdanění příjmů fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy nebo navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.

"Zpráva Národní rozpočtové rady je neúprosným zrcadlem stavu veřejných financí. Dosud jsme měli především problémy v dlouhodobém horizontu vyplývající se stárnutím populace, nyní jsme si k nim přidali krátkodobé problémy se současnými vysokými rozpočtovými schodky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Největší problém? Stárnutí populace

Podle rady by vláda musela již letos začít konsolidovat veřejné finance tempem 6,98 procenta HDP ročně, aby směřoval veřejný dluh do roku 2071 k 55 procentům HDP. Loni tato hodnota činila 3,28 procenta HDP. "Jedná se o ukazatel, jehož smysl spočívá především v tom, že do budoucna umožní rychlé srovnání, zda se udržitelnost veřejných financí zlepšuje či zhoršuje. Naopak se nejedná o doporučení, že by se mělo saldo o danou hodnotu skutečně každoročně zlepšit," uvedla zpráva.

MF počítá konsolidací, v rámci které by strukturální saldo mělo klesat o půl procentního bodu ročně. "Pro rok 2022 jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a nepoškodí rozjezd po pandemické krizi," uvedla ministryně financí.

Rada upozornila i na to, že navzdory dopadům pandemie je nadále největším problémem pro budoucí vývoj veřejných financí stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému. "Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála tři lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6," uvedla rada.

Důchodová reforma, kterou navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, by podle člena rady Jana Pavla finanční neudržitelnost důchodového systému podle projekcí jen prohloubila. "Ta reforma se soustřeďuje na jiné aspekty, například míru solidarity," uvedl.