Do této hranice zaměstnavatel svému pracantovi většinou jen strhne 15procentní daň z příjmu a brigádník už dále nic neřeší, nad tuto částku naopak vzniká povinnost odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Jenže takové papírování se lidem – zvlášť u nižších přivýdělků – nechce absolvovat, a proto si raději ani nechtějí vydělat víc. To by se mohlo změnit.

Ve sněmovně se chystá návrh, podle nějž by se limit u DPP navázal na výši minimální mzdy. Ta je letos 12 200 korun, pro příští rok odbory žádají její růst až na 13 700 korun.

Změna po dlouhé době? 

„Hranice 10 tisíc, do níž se neplatí odvody, nebyla dlouhou dobu měněna a neodpovídá již socioekonomické situaci,“ míní poslanec TOP 09 Dominik Feri, který je hlavním iniciátorem změny.

Novelu zákona o nemocenském pojištění přitom hodlá podat jako společnou poslaneckou iniciativu, aby měla reálnou šanci na schválení. „Jednám o podpoře s dalšími subjekty a rád bych návrh podal s podpisy napříč politickými stranami,“ potvrdil Deníku Feri. Jiné parametry – především roční hranice 300 odpracovaných hodin na DPP, by se podle něj zatím neměnily. Stejně tak se změna nechystá ani v případě „sesterské“ dohody o pracovní činnosti (DPČ).

Možná změna limitu u brigádního přivýdělku přichází v době, kdy ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) zvažuje některé zásadní daňové změny, jejichž konečná podoba bude záviset na výsledku koaličních jednání s ČSSD a podpoře KSČM.

K návrhu, aby se limit na brigády svázal s minimální mzdou, je proto ministryně zatím velmi opatrná. Očekává ale širokou politickou debatu. „Z odborného hlediska bych byla k takovému návrhu spíše skeptická, protože DPP nemá být alternativou k pracovnímu úvazku a zvyšování hranice, za kterou se platí daň, by ji posouvalo tímto směrem,“ řekla Schillerová Deníku.

Plán na vylepšení brigád si už dopředu pochvalují studenti. „Novelu zákona zcela podporujeme. DPP jsou skvělým nástrojem nejen pro pracující studenty, ale také pro zaměstnavatele a stát samotný,“ tvrdí Michal Zima, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Studenti jsou pro

„Zásah do státního rozpočtu by dle současných analýz měl být zanedbatelný, jelikož DPP nad 10 tisíc korun měsíčně se prakticky neuzavírají“, doplňuje místopředseda komory Bronislav Kolář.

Popularitu „desetitisícových“ výdělků potvrzuje i daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. Valorizace DPP v návaznosti na minimální mzdu by podle ní z „technického“ hlediska nevadila.

„Na minimální mzdu je navázáno více věcí a na související změny jsou všichni zvyklí,“ říká Štarmanová. Týká se to třeba školkovného, které se každý rok rovněž mění, a to podle aktuální nejnižší mzdy.    

Rok 2018 bude každopádně rokem daňových změn. Vládní daňový balíček, který Schillerová nedávno poslala do připomínkového řízení, počítá mimo jiné se zrušením současné superhrubé mzdy a (znovu) zavedením hrubé mzdy. Zaměstnanci by nově platili daň z příjmu 19procent, a tím by ušetřili zhruba 1,1 procenta proti dnešku (v přepočtu superhrubé na hrubou mzdu).

Druhá sazba – pro lidi s více než čtyřnásobkem průměrné mzdy – by byla 23 procent. Další zvažovanou novinkou je návrh na nižší DPH, a to hlavně u točeného piva, služeb kadeřníků či obuvníků a dále také na vodné a stočné. Shodně by sazba klesla na deset procent místo stávajících až 21 procent.