A není sama. Ze studie vyplývá, že nejvyšší sumu každý měsíc vysokoškoláci nechají právě za bydlení, a to většinou téměř čtyři tisíce. Následují běžné výdaje, restaurace a hospody. „Studenti z Česka a Slovenska průměrně utratí 8 752 korun měsíčně, přičemž jejich výdaje oproti roku 2018 stouply o sedmnáct set korun,“ uvádí studie. Spotřebitelské chování pro brněnský magistrát zpracovali Hedvika Kotherová, Eva Gregorová, Romana Gábrlíková a Jan Zvara. Navázali na průzkum z roku 2018.

Dražší bydlení i jídlo

Z porovnání nynějších výsledků s těmi předchozími rovněž vyplývá, že kvůli vyšším cenám za bydlení a jídlo si už nemohou dovolit například takové kulturní a zábavní vyžití jako dříve. Udržení si zázemí je totiž stojí o dvacet až třicet procent více. „V tomto budu asi výjimkou. Takové divadlo zbožňuji a Shakespaerovské slavnosti navštěvuji pravidelně. Je ale pravda, že do hospod až tak často nechodím,“ doplnila chemička Gruberová.

Právě pokles výdajů za kulturu a zábavu může být dle odborníků varovný signál pro město i provozovatele, neboť pětasedmdesát procent lidí v Brně pracuje ve službách. „Vzhledem k množství tvoří vysokoškoláci nezanedbatelnou ekonomickou sílu. Zejména ve vztahu k bydlení a službám. V Brně je takové množství podniků právě z důvodu, že provozovatelé mají dostatek studentů, které mohou zaměstnávat na dohodu, čímž snižují výdaje,“ vysvětloval ekonom Petr Pelc.

Nový byt - ilustrační foto.
Byty ve velkých městech zdražily. Ceny v Brně dohání Prahu, říkají analytici

Podle něj se však studentský zájem o veselí všeho druhu brzy vrátí do normálu, ačkoliv je otázkou, jak výrazně se do vysokoškolského života promítnou rostoucí ceny téměř všeho zboží. „Zejména ti z rodin s nižšími příjmy budou muset začít více uvažovat, co si mohou dovolit a co už ne. Jinak jde ale ještě o dozvuk covidu. Nutno upozornit, že přítomnost tolika studentů ve městě nenese jen pozitiva. Vysokoškoláci jsou jedním z důvodů nedostupnosti bydlení v centru města a jeho okolí pro místní rodiny,“ upozornil Pelc.

Většina v pronájmu

Nastínil tak skutečnost, že zhruba dvaatřicet tisíc studentů má v Brně pronajatý byt nebo pokoj. Třetina z nich v Králově Poli, čtvrtina v Brně-středu a desetina v Brně severu. A Gruberová není výjimkou. „Bydlím v podstatě u Nových sadů. Přestože je to čím dál dražší, Brno jsem si zamilovala i díky tomu, že mám možnost žít takto v centru, kde je všechno na pětníku,“ uzavřela Gruberová.

Městem výzkumu, kultury a vývoje se Brno v poslední dekádě stalo z velké části díky univerzitám a studentům. Před patnácti lety ale vypadalo dle autorů průzkumu z roku 2018 jinak, nebylo nijak profilované, hledalo svoji identitu. „Strojírenství bylo po transformačních procesech v devadesátých letech v útlumu, veletrhy také ztrácely svůj dřívější lesk. A byly to právě univerzity a zejména jejich studenti, kteří Brnu dali zcela novou tvář,“ popisuje web data.brno.cz

Pořídit si byt či dům znamená pro mnoho lidí v Česku nesplnitelný sen
Přísné hypotéky. Vlastní bydlení se po změně podmínek stává luxusem

Od přelomu tisíciletí počet studentů vysokých škol výrazně vzrostl. Univerzity získaly peníze na rozvoj. Kromě vzniku špičkové vědy a zázemí pro vzdělávání se ovšem Brno změnilo daleko hlouběji. Proměnila se výrazně ekonomická struktura, kdy zhruba pětasedmdesát procent lidí pracuje ve službách.

Změnil se také nejen střed Brna, ale i lokální centra a jejich přilehlé obytné oblasti. „Zatímco před deseti či patnácti lety bylo obtížné v Brně najít restauraci, kam zajít na večeři, nyní je město vyhlášené jako gastronomické centrum s mnoha renomovanými podniky. Velkou renesanci zažívá také kavárenství. Na tom všem má velký podíl právě přítomnost studentů a vysokých škol,“ zní ve studii z roku 2018.