Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představila Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Na konci loňského listopadu žilo podle údajů ministerstva vnitra v ČR legálně 406.211 cizinců. Zaměstnání mělo zhruba 221.000 lidí ze zahraničí. Další podnikali.

Do průzkumu se zapojila koncem roku 2010 tisícovka lidí z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, Moldavska a zemí bývalé Jugoslávie kromě Slovinska. "Podle mezinárodního výzkumu z roku 2010 je průměrný počet odpracovaných hodin pro domácí obyvatelstvo kolem 44 hodin týdně. Migranti jsou v průměru ochotni více hodin v týdnu pracovat," řekla Leontiyeva. Tím se podle ní dá vysvětlit i výše jejich příjmů.

Ukrajinci si v Česku vydělali v průměru 17.083 korun čistého měsíčně. Polovina z nich ale měla na ruku méně než 15.000 korun. Lidé z Vietnamu si průměrně přišli na 19.070 korun čistého, polovina Vietnamců nedosáhla ale na 17.500 korun. Čistý průměrný příjem Rusů činil 20.163 korun, Moldavanů 16.848 korun a cizinců ze zemí bývalé Jugoslávie kromě Slovinska pak 24.963 korun. Polovina Rusů měla za svou práci méně než 17.500 korun, u poloviny Moldavanů to bylo méně než 13.800 a u "Jugoslávců" pod 22.500 korun.

Tyto peníze z velké části v ČR zůstávají. Řada cizinců totiž žije v zemi dlouhodobě. Do vlasti posílají v průměru 16 procent ročního příjmu. Blízkým doma pomáhá finančně 60 procent Ukrajinců či 47 procent Vietnamců.

Vzdělání

Složení podle vzdělání je podobné jako v české společnosti. Patnáct procent migrantů má vysokoškolské vzdělání, třetina lidí maturitu, 35 procent střední vzdělání bez maturity a 15 procent základní školu. Vysokoškolský titul má 27 procent Rusů, 14 procent Ukrajinců a 22 procent lidí z bývalé Jugoslávie. "Mezi vysokoškoláky existuje skoro šedesátiprocentní riziko, že budou zaměstnáni na nízko kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracích," uvedla socioložka.

Jen základní vzdělání má čtvrtina Vietnamců a čtvrtina "Jugoslávců". Maturitu má polovina lidí z nástupnických jugoslávských zemí, třetina Moldavanů, Rusů a Ukrajinců a každý třetí Vietnamec.

Sedm z deseti lidí z Vietnamu má v ČR svého partnera či partnerku. Podobně je na tom šest z deseti Rusů a polovina Ukrajinců. Polovina lidí z Vietnamu má v ČR všechny své děti. Od potomků je odloučena třetina Ukrajinců, čtvrtina Rusů a skoro dvě pětiny Moldavanů.

Podle Daniela Chytila z Českého statistického úřadu (ČSÚ) se charakter migrace v Česku mění. Cizinci sem nepřicházejí už jen na pár let, ale snaží se tu usadit či zůstat dlouhodobě. Přibývá proto lidí s povolením k trvalému pobytu. Na konci listopadu ho mělo celkem 198.000 lidí ze zahraničí. "Klesá počet nově příchozích a zvyšuje se podíl lidí s dlouhodobým pobytem," uvedl Chytil. Podle něj má povolení k trvalému pobytu 60 procent Vietnamců a dvě pětiny Ukrajinců či Rusů.