Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Rodiče se mě a mé sestry nikdy neptali, jestli chceme jít pracovat do vinohradu. Prostě nám dali motyky a šlo se. Postupně jsem pak ve sklepě od otce pochytil základy výroby vína. Netrvalo dlouho a začal jsem se s kamarády navštěvovat po sklepech, kde jsme hodnotili jednotlivá vína. Tak jsem se k vinařství dostával blíž a blíž.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Vždy záleží na kvalitních hroznech a samotném přístupu vinaře. Musí vědět, zda chce jít cestou kvality, nebo kvantity.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Tím, že nemám vinařskou školu, jsem se vždy učil z vlastních chyb. To je základ. Takže moje pravidlo je takové, že nesmím udělat stejnou chybu dvakrát a musím se z nich poučit. Počítám, že tímto tempem udělám dokonalé víno ve čtyřiceti letech.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Svým zákazníkům vždy říkám, že musí vypít minimálně jednu lahvinku za den. Tím, že se pořád něco děje a jak už to dnes bývá zvykem, pořád není čas, pití přes týden moc nedám. Vše si vynahradím až v neděli, kdy chci najednou dohnat celý nepropitý týden.

Bílé, nebo červené? Jaké víno máte raději a proč?
Ve vínech nedělám rozdíl, především musí být dobré.

Na co by měl člověk dávat pozor při výběru vína k jídlu?
Hlavně aby vína nebylo málo! Tím, že se zvedá spotřeba pití kvalitních lahvových moravských vín, zvedá se i osvěta zákazníků, jaká si mají k daným pokrmům dát. Nemám strach, že by si zákazník, který už má něco napito, vybral špatně.

Vaše nejoblíbenější kombinace vína a jídla?
Miluji tatarák z lososa s křupavou bagetkou a k tomu nějaký suchý Ryzlink, ať už je to rýnský nebo vlašský.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejhorší pro mě je, když zákazníci začnou volat, že se něco děje s vínem, a lahvová zralost to není. Nejkrásnější naopak ta, pokud se odběratelé spokojeně vrací.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Vyprodaného skladu na konci roku.

Jakou máte motivaci? Čeho chcete dosáhnout?
Motivací je zdravá rodina. Mamka a taťka se starají o vinice. Já s manželkou a čtyřletým synem, který snad bude pokračovat v mých stopách, máme na starosti vše kolem vína. Chci dosáhnout toho, aby jméno Hradil bylo vždy spojované s kvalitou.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Mám raději tradiční odrůdy vyráběné moderní metodou.

Kterého ze svých konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vážím si všech konkurentů, protože jsou to moji přátelé. S vinaři z Čejkovic se scházíme skoro každý čtvrtek, vždy v jiném sklepě, kde vzájemně hodnotíme vína. To je alespoň pro mě největší škola.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Myslím, že syn ve vinařství bude pokračovat, ale abych se nakonec nepřepočítal. Tím, že je v Čejkovicích školka plná, tak musí být s námi stále ve výrobně, kde se pomalu zaučuje. Manželka také musela v těhotenství vypít minimálně dvě deci vína denně, tak snad to na synovi něco zanechalo a bude se dál propíjet k dokonalosti. (smích)