Vzhledem k tomu, že mráz přišel od východu, byly na Slovácku největší mrazy i pod minus 20 stupňů Celsia. V ostatních podoblastech se mráz pohyboval pod touto hranicí. "Při takových mrazech již mohou být poškozená očka, ze kterých budou rašit nové letorosty s hrozny," uvedl Marek Babisz z Národního vinařského centra.

Čtěte také: Přibývají nové vinice. Vysazují se tradiční odrůdy, hektar vyjde až na 800 tisíc

To, jak moc letošní mrazy révu poškodí, ukáže až jaro, kdy začne rašit. Pak budou vinaři moudřejší a upřesní škody, které jim letošní zima napáchala. Podle Babisze je situace individuální místo od místa. Obecně platí, že starší keře budou mrazům lépe odolávat. "Další problém je ten, že v noci je silný mráz a přes den svítí slunce. Dochází tedy k rozmrznutí a opětovném zmrznutí, což má také nepříznivý vliv," uvedl Babisz.

Čtěte také: Zima: V Evropě umírají lidé, jsou nejmrazivější noci, Bospor stojí

Silné mrazy mají podle něj i jedno pozitivum. Zlikvidují se díky nim ve větší míře škůdci, kteří jsou na révě vinné, jako třeba osenice, která v minulých letech napáchala na některých místech velké škody, a také další patogeny z řad hub a plísní.

Pro vinaře jsou nejhorší jarní mrazy, které je postihly loni. Škody kromě nich loni zaznamenali i pěstitelé řepky, pšenici zase poškodila četná krupobití v teplejších měsících. Pojišťovny loni vyplatily u plodinových škod přes miliardu korun, což je meziročně více než dvojnásobek